Komplikace
Rektoři si stěžují na vízovou politiku ČR, brání přílivu studentů

Rektoři českých vysokých škol si stěžují na vízovou politiku Česka, která podle nich často komplikuje zahraničním studentům a pedagogům působení na tuzemských školách. Vyzvali proto ministerstvo školství, aby o těchto problémech jednalo s ministerstvy zahraničí a vnitra. Po zasedání České konference rektorů to řekl její předseda a rektor Karlovy univerzity Tomáš Zima. Na tyto problémy už dříve upozorňovala i Rada vysokých škol.

Podle Zimy je problémem nízká kapacita českých zastupitelských úřadů i absence proaktivního získávání kvalitních studentů. "Zastupitelské úřady nejsou schopny odbavit tolik uchazečů, kolik jich má zájem studovat v ČR," řekl rektor JAMU Ivo Medek. Ve srovnání s Polskem či Maďarskem nabízí podle Zimy Česká republika také méně mezivládních stipendií.

Ministerstvo zahraničí uvedlo, že zastupitelské úřady plní při vyřizování dlouhodobých studijních pobytů především administrativní roli. Přijímají žádosti a tlumočí výsledek řízení, v němž rozhoduje ministerstvo vnitra.

Podle mluvčí MZV Michaely Lagronové se vysoká poptávka po studijních pobytech projevuje v určitých obdobích zejména v regionu Společenství nezávislých států a Asie. Připustila, že některé zastupitelské úřady nemohou vždy vyhovět všem žadatelům. Je to dáno kapacitou, ale i problémy se zneužíváním povolení pro studijní pobyt. "Bývají u některých žadatelů jen zástěrkou pro jinou činnost, resp. jsou zneužívány k jiným účelům pobytu," uvedla Lagronová.

Podle rektora Medka například měly české univerzity zájem o tureckého profesora, který přednášel v USA. Když souhlasil s prací v Česku, posílala ho ČR podle Medka pro vízum do Ankary. Turečtí akademici ale byli ve své zemi cílem čistek, které následovaly letos v létě po zmařeném pokusu o vojenský převrat. Pokud by turecký profesor do Ankary odjel, podle Medka by tato cesta velmi pravděpodobně nevedla zpátky. Ministerstvo zahraničí k případu tureckého profesora uvedlo, že věc se nyní řeší.

Přijetí tureckých expertů v létě podpořil i vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL). Podle Zimy jsou ale dosavadní kroky státu v této věci jen na deklaratorní úrovni.

Komplikace musí Zimova domovská univerzita řešit i s 14 ukrajinskými studenty, které stát přestal podporovat. "My je samozřejmě necháme dostudovat, musíme najít zdroje uvnitř univerzity. Ale domníváme, že by se mělo hledat systémové řešení," dodal Zima.