Romští žáci nemají ambice. Chtějí být kuchaři

Vůbec poprvé někdo zkoumal, jak si v českých školách vedou žáci, kteří rozhodně nebydlí na dobrých adresách. Analýza, kterou nechalo udělat ministerstvo školství, ukazuje, že drtivá většina romských dětí nemá téměř žádné profesní ambice a počítají s tím, že budou nezaměstnaní. Přitom pětina z nich by bez problému mohla zvládnout střední školu.

Analýza zkoumala necelou stovku základních škol, které jsou v blízkosti sociálně vyloučených lokalit. Liškův úřad proto hodlá zvýšit motivaci romských žáků.

A malé ambice dětí nejsou jediný problém. Z analýzy společnosti GAC vyplývá, že romské děti mají oproti ostatním jen poloviční šanci dokončit základní školu se stejnými spolužáky, s kterými začaly do školy chodit.

ČTĚTE TAKÉ: Policisté na Slovensku ponižovali romské děti

Profesní ambice dotazovaných dětí ze sociálně vyloučených lokalit jsou extrémně nízké. Nejčastěji uváděnou profesí je kuchař či kuchařka. A přitom přibližně pětina romských žáků má předpoklady pokračovat na středních školách a jsou nadprůměrní. "Ambice nepřekračují horizonty toho, co vidí v rodině," říká autor analýzy Ivan Gabal.

I Romy musíme rozlišovat 

"Musíme ale také rozlišovat i Romy," tvrdí ředitelka pražské Základní a mateřské školy grafické Ivana Rosová. "Pro některé je totiž vzdělávání mnohdy až na posledním místě, protože opravdu žijí v bídě, a tak to neřeší," dodává Rosová. A jak zvýšit jejich motivaci? Především tím, že se ve škole setkají se speciálním romským asistentem pedagoga. "Hrozně moc dětí touží být romským asistentem," tvrdí Rosová, jejíž škola bere žáky jednou měsíčně na prohlídku nějakého učiliště.

Důvod, proč pětina romských žáků je nadprůměrná, je jednoduchý. Vysvětlení podává Gabal: "Většinou se jedná o děti rodičů, kteří svým potomkům pomáhali s přípravou do školy a jež měly výrazně méně absencí. Nadprůměrně úspěšné romské děti obvykle pocházejí z rodin, kde se mluví pouze česky," popisuje Gabal.

ČTĚTE TAKÉ: Ministerstvo pověřilo učitele: Sečtěte romské žáky

Neromské děti bývají na školní docházku mnohem lépe připraveny. Jak uvádí analýza, pouze čtyřicet procent romských dětí chodí do mateřské školy oproti devadesáti procentům ostatních dětí.

Ostatní děti mají více šancí na vyšší vzdělání 

Analýza dále uvádí, že děti neromského původu mají mnohem větší šance dosáhnout vyššího vzdělání. "Šance romských žáků ukončit základní školu se svými vrstevníky, s kterými začaly, je přibližně poloviční," řekl Gabal. Podle něj hlavním problémem je to, že děti přecházejí na specializované základní školy. "U romských žáků je pravděpodobnost odchodu 24krát větší oproti jejich neromským spolužákům.

Navíc pravděpodobnost, že dítě rovnou začne navštěvovat speciální základní školu, je pro romské dítě šestkrát vyšší než u jeho neromského vrstevníka. Tak to uvádí analýza.

Problém, který se vyskytuje u romských žáků, je jejich absence. Ta dokonce souvisí i se špatným prospěchem ve třídě. "Absence u romských dívek na druhém stupni narůstají, jsou dokonce vyšší než u chlapců," uvádí příklad Gabal. Navíc zanedbávání školní docházky u romských dětí je oproti ostatním spolužákům téměř trojnásobné.

Co se týká předmětů ve škole, mají romští žáci nejvíce problémy s českým jazykem a matematikou. Potíže však také narůstají s věkem a s chováním romských dětí. Analýza uvádí, že v osmé třídě mělo sníženou známku z chování 31 procent romských chlapců a 22 procent romských dívek, oproti ostatním dětem podíl činil sedm procent u chlapců a dvě procenta u dívek.

Liškův úřad chce problémy řešit 

Problémy se sociálně znevýhodněnými žáky hodlá řešit Liškův úřad. Jak? "Společně s ministerstvem práce a sociálních věcí a zdravotnictví zahajujeme koncepci péče o děti od 0 do šesti let," řekla náměstkyně pro sociální problematiku ve školství Klára Laurenčíková. Liškův úřad dále počítá s tím, že se na podobné problematiky budou připravovat již studenti pedagogických fakult. Pomoci jim k tomu má takzvaný standard profese učitele.

Společnost GAC přinesla první reprezentativní porovnání vzdělanostních nerovností podle etnického původu žáků. Na analýze pracovala v období od srpna loňského roku do letošního ledna. Studie se zúčastnilo přes 8400 respondentů z řad žáků necelé stovky základních škol v blízkosti sociálně vyloučených lokalit. Romové tvořili 21 procent zpovídaných.

Foto: Jan Schejbal, Lucie Pařízková