Šéf strany: Hudebka a fyzika? Zbytečné, naučme děti finanční gramotnost

Domácí
26. 6. 2017 13:13
Děti mučíme tím, že mají zpívat někde u klavíru, říká šéf strany 5 % pro vzdělání Kryštof Kozák.
Děti mučíme tím, že mají zpívat někde u klavíru, říká šéf strany 5 % pro vzdělání Kryštof Kozák.

Musíme jasně říci, že doba se změnila, že některé předměty jsou přežité nebo už nejsou potřeba v tak velké míře, říká Kryštof Kozák, předseda nové politické strany 5 % pro vzdělávání. Omezit by se podle něj měla například hudební výchova či fyzika, podpořit je naopak nutné mediální gramotnost nebo cizí jazyky.

Proč si myslíte, že se zavedené politické strany školství dostatečně nevěnují?

Samozřejmě, že současní politici o vzdělávání mluví a téma se u nich do určité míry stává tématem. Nicméně tématem, které jim má přinést nějaké hlasy ve volbách. Pokud jde o konkrétní kroky a dlouhodobější vizi, tak tu tam postrádáme. Dnes je možností, co s českým školstvím dělat, obrovské množství. Přesto dnešní školy vypadají podobně jako v roce 1980. No, možná dokonce i v roce 1880...

Tak zlé to snad není, nebo ano?

Je pár dobrých škol, ale to je málo. Potřebujeme vzít myšlenky z těch dobrých škol a ty přenést do všech ostatních. Nesmíme podporovat elitářství, ale naopak nabídnout kvalitní a moderní vzdělávání všem dětem.

Proč je ale potřeba politická síla, která by se věnovala čistě a pouze vzdělávání?

Posledních 25 let školství nebylo pro politiky důležité téma. Teď ale bude tento resort naprosto klíčový. Věci se mění extrémně rychle a představa, že můžeme zůstat zakonzervovaní v současném stavu, je naprosto nepřijatelná. Řekněme si případ špatné praxe: dnes víme, že takřka všechny děti mají v kapsách chytré telefony. Jenže čím dál více škol je ve výuce zakazuje, místo toho aby se je učitelé naučili využívat ve výuce a pojali je jako možnou pomůcku. Podzimní volby ovlivní, co se bude následující čtyři roky se státem dít, reforma školství je extrémně potřeba. Proto jsme se rozhodli, že chceme politiku zkusit a navrhnout naše řešení.

Kdo vlastně za vaší stranou stojí?

Nejsme žádný podnikatelský projekt, jak je v současnosti v kurzu, ani profesionální politici. Jsme tátové a mámy, často s malými dětmi. Většina z nás jsme učitelé, ať už na základních, středních, nebo vysokých školách. Všichni sdílíme hlavní vizi: posunout české školství od přípravky pro montovny k přípravce pro život.

Předseda strany Kryštof Kozák.

Zaujalo mě, že jste šli cestou založení politické strany. Nebylo by lepší založit nějakou neziskovou organizaci? Dnes víme, že lobbisté z různých sdružení mají často větší vliv než třeba ministerstvo...

Samozřejmě jsme nad tím uvažovali. Uvědomujeme si, že jde spíše o menšinovou záležitost, i proto máme přímo v názvu 5 %. My chceme, aby v parlamentu bylo alespoň deset lidí, kteří by tématu vzdělávání rozuměli a tlačili ho. Přitom žádná strana, která dnes v Poslanecké sněmovně sedí, pro nás není ideální, se všemi se v mnohém neshodneme.

Pokud chcete, aby se o vás lidé dozvěděli, potřebujete kampaň. ANO, ČSSD, lidovci, ti všichni za ni utratí desítky milionů. Kde vezmete peníze?

To je samozřejmě problém. To, že nejsme podnikatelský projekt, znamená, že za námi nestojí žádný byznysmen, který by do nás nalil miliony. Našimi členy nejsou ani žádné celebrity, pokud tedy vynechám ekonoma Tomáše Sedláčka, který nám laskavě podepsal petici nutnou pro vznik strany. Jako učitelé ani nemáme obrovské úspory. Zkusili jsme proto riskantní a v Česku pro politické strany poměrně neokoukanou věc - obrátili jsme se na širokou veřejnost prostřednictvím příspěvkového portálu HitHit. Zde lidé mohou jakoukoli částkou podpořit náš program a cílem je posbírat tři sta tisíc korun, které budou využity na kampaň. Má to spoustu kladů. Zjistíme, zda je vlastně o stranu našeho typu společenská poptávka. Navíc získáme kontakty na lidi, kterým je naše vize sympatická, a díky tomu s nimi budeme moci více v budoucnu spolupracovat.

Pojďme k tomu klíčovému - co chcete v českém školství změnit?

 DOTAZNÍK:

 

 Jaká z často diskutovaných  školských opatření podporujete?


 - Inkluze?
 Ano.
 - Kariérní řád?
 Ano.
 - Děti do školek od dvou let věku?
 Ano.
 - Povinný poslední rok ve školce?
 Ano, s výjimkami.
 - Jednotné přijímací zkoušky na  střední školy?
 Ano.
 - Povinná maturita z matematiky?
 Ano, ale měla by mít dvě úrovně,  základní a expertní.
 - Vznik Pedagogické komory jako  nové profesní komory?
 Ano, ale měla by se otevřít i rodičům.

Jednou z našich priorit je kvalitní vzdělávání cizího jazyka. Každý učeň by měl umět velmi dobře jeden cizí jazyk, aby nebyl odkázán na zaměstnávání od českého zaměstnavatele a byl konkurenceschopný s jinými občany Evropské unie. Dalším bodem je výrazné navýšení platů učitelů a s tím souvisí i boj proti syndromu vyhoření u učitelů. Pro občany je pak důležitá dostupnost škol a školek. V poslední době je to velký problém a hrozí, že se do budoucna prohloubí. Můj dvouletý syn Kajetán se nyní nedostal do státní mateřské školy, takže teď budeme platit devět tisíc měsíčně za soukromou, což je pro mladou rodinu samozřejmě velká zátěž. My tedy chceme podporovat navýšení kapacit škol a školek do takové míry, aby rodič nemusel využít soukromého zařízení, pokud vysloveně nechce. A posledním, nikoli však nejméně důležitým bodem je manipulovatelnost dětí. Ukazuje se, že děti čelí velké manipulaci, ve školách se dostatečně nenaučí jí vzdorovat, neumějí si ověřovat fakta. To pak vede k tomu, co vidíme dnes a denně na sociálních sítích a internetových diskuzích - neumíme čelit propagandě z Ruska, Číny a dalších.

Jak děti naučit bránit se manipulaci?

Ve školách se nyní učitelé takřka vůbec nevěnují finanční či mediální gramotnosti. Děti se neumějí pohybovat ve veřejném prostoru informací, jakýkoli příspěvek na Facebooku má pro ně mnohdy větší relevanci než články v médiích, které alespoň ještě trochu podléhají kontrole novináře a redakcí. Z této manipulace se stává problém ohrožující samotnou bezpečnost státu. Tady si dokáži představit, že boj s manipulací by mělo financovat ministerstvo obrany, které disponuje většími prostředky než ministerstvo školství. Popravdě, před současnými světovými hrozbami nás neochrání předražené pandury. Větší význam má v tomto ohledu investice do vzdělávání občanů.

Jenže děti jsou dnes ve škole od rána do pozdního odpoledne. Časové kapacity na nové předměty nejsou. Co s tím?

Předměty mediální a finanční gramotnost by mohly nahradit ty méně důležité. Musíme jasně říci, že doba se změnila, že některé předměty jsou přežité nebo už nejsou potřeba v tak velké míře. Pokud rozvrhy uvolníme o tyto předměty, najdeme místo pro nové.

Které předměty byste omezili nebo úplně zrušili?

K omezení by mělo dojít například u fyziky. Je zbytečné, abychom měli až tři hodiny fyziky týdně. K čemu vám je vypočítat rychlost vlaku a protijedoucího vlaku, když se pak nevyznáte ve smlouvě o nájmu nebo o úvěru? Nebo hudební výchova. My děti vysloveně mučíme tím, že mají zpívat někde u klavíru. To je k čemu? Abychom dětem dávali špatné známky, že neumějí zpívat? To je zločinná představa. Je potřeba, aby rámcové vzdělávací plány reagovaly na potřeby současnosti.

Tím, co říkáte, si učitele hudební výchovy či fyziky moc nenakloníte. Myslím, že učitel každého předmětu by vám dokázal vysvětlit, proč je právě ten jeho velmi důležitý...

Neříkám, že hudební výchova není důležitá, ale nemusí jí být tolik. A dítě, které se ukáže jako talentované, by měl mít ve škole individuální možnosti se zdokonalovat. Ne ale v rámci frontálního vzdělávání se všemi ostatními, to postrádá smysl a je to neefektivní.

Anglicky by měl umět každý středoškolák, prosazuje politická strana.

Podle vás se školství v posledních 25 let nikdo příliš nevěnoval. Přitom školské odbory byly nadšené z paní ministryně Valachové, která prý dokázala tolik věcí, co nikdo před ní...

Zase taková sláva to není. Několik věcí dotáhla do konce, ale nikoli koncepčních. Všechny ty inkluze, kariérní řády či "pamlskové" vyhlášky možná v základu nejsou špatné, ale školství jako celek nikam neposunou. Vůbec se například neřešily pedagogické fakulty, přitom odtud nám vycházejí učitelé...

Promiňte, ale nebyla to právě paní exministryně, kdo pedagogickým fakultám výrazně navýšil rozpočty, toho jste si nevšimli?

To ano, ale udělalo se něco pro to, aby se zvýšila atraktivita pedagogických oborů pro mladé lidi? Vnímáme to, že by učitelé měli být nejlepšími lidmi z ročníků, nikoli ti, kteří se nedostanou ke studiu na jinou fakultu? Dnes si mladí berou učitelství až jako druhou, třetí záchranou variantu. Správně to má být výběrový obor, ti lidé by se měli o přijetí prát. Alespoň jinde v civilizovaném světě tomu tak je. V tomhle paní ministryně nic nezměnila. A to slibované navýšení peněz? Učitelé mají mít vizi, že jednou dosáhnou na čtyřicet až padesát tisíc, ne že budou čekat na laskavé navýšení platů o pár stovek. Je nepřijatelné, aby učitel po dvaceti letech praxe měl 32 tisíc korun hrubého. To už vám dnes mnohdy nabídnou i obchodní řetězce...

Už máte připravenou kandidátku do podzimních voleb?

Zatím ne, ale pracujeme na tom. Teď je pro nás klíčová kampaň na HitHitu. Jednáme také s lidmi, kterým se líbí naše myšlenky, aby naši stranu personálně posílili. Jsme rádi za každého nového člena, který s námi souzní a má co říct.

O straně 5 % pro vzdělávání

Strana vznikla v červnu 2017 jako uskupení učitelů a rodičů se zájmem o vzdělávání. Nikdo z představitelů partaje dříve nebyl v jiné politické straně. Předsedou je PhDr. Kryštof Kozák, Ph.D., vedoucí katedry amerických studií při Institutu mezinárodních studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Podílel se na řadě projektů v oblasti školství včetně vývoje několika vzdělávacích deskových her.

Autor: Vladimír BarákFoto: , vlb, profimedia.cz

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ