První státní škola v Česku přivítala v pondělí prvňáky v povinných uniformách. Stejnokroje zavedla Základní škola Františky Plamínkové na Praze 7 zejména proto, aby žáci nemuseli srovnávat, kdo má lepší a kdo horší oblečení. Podle dětského psychologa Václava Mertina však uniformy kýžený výsledek nepřinesou. "Sociální rozdíly nejsou dané jen kalhotami nebo sukní," říká v rozhovoru pro on-line deník TÝDEN.CZ Mertin.
Jak se díváte na zavedení povinných uniforem na první státní škole?
Myslím, že to žádnou velkou škodu nenadělá, a tak nejsem výrazně proti. Ale osobně bych to moc nedoporučoval. Myslím si, že to, co si od toho slibují, tedy že uniformy odstraní sociální rozdíly, se naplní jen částečně.
Proč?
Sociální rozdíly nejsou dané jen kalhotami nebo sukní, to tak vypadá jen na první pohled. Zrovna teď třeba držím v ruce mobil. Mám ho za korunu, je starý a obyčejný, zatímco všichni naši studenti mají mobily moderní, dotykové. (Václav Mertin je zástupcem vedoucí katedry psychologie Filozofické fakulty UK - pozn. red.) Stejné je to například s hodinkami nebo školními pomůckami. To všechno vnímáme a víme, že je to drahé. Sociální rozdíly nezaniknou tím, že děti budou nosit uniformy.
Říkal jste, že uniformy nenadělají žádnou velkou škodu. To by mohlo nošení stejnokroje dětem i uškodit? Jak?
Někdo říká, že to může trochu potlačovat individualitu. Já osobně jsem proti podobnému omezování principiálně. Když čtete o některých školách v zahraničí, které mají různé kodexy chování a předepisují, jak velké můžete mít náušnice nebo jak máte mít vysoko sukni nad koleny... Člověk se i proto možná brání věci, která je neutrálnější, protože si představuje, že uniformy jsou jen začátek a pak bude někdo určovat, jestli smím mít nalakované nehty, nebo ne. Co je komu do toho? Ale že by nošení uniforem dětem ublížilo, měly z toho následky a byly celý život "stádní", to si nemyslím.
Vidíte na uniformách naopak něco pozitivního?
Připouštím, že mohou zjednodušit ranní oblékání, a to zejména slečnám, kluci to možná tolik neřeší i bez uniforem. Zároveň mohou posílit pocit příslušnosti ke škole.
Je oblečení v dětském kolektivu skutečně problém? Zaznamenal jste, že by se nyní ve školách hodně řešilo?
Nevím, zda se řeší hodně, to z klientely nepoznám. Ale že se občas řeší, to bylo za nás taky. Možná je to dnes výraznější, protože se oblékání věnuje větší pozornost obecně, a to i u dospělých. Existují různé módní hlídky, módní guru, kteří říkají, že nemáme mít v páskových botách ponožky. Ale i dřív byla spousta dětí, které nosily oblečení po bráchovi či ségře. Bylo to jinde posazené, ale byl to určitě také problém. Sám si pamatuji, jak jsem nechtěl nosit štruksové kalhoty. Přestože by bývaly patrně vydržely všechny moje eskapády, odmítal jsem je, protože je nikdo jiný neměl. Stejně tak jsme záviděli, když měl někdo džíny ze zahraničí.
