Názor odborníků
Školy učí děti nepotřebné věci, systém potřebuje reformu

06.10.2017 05:45

Školský systém by se měl decentralizovat, aby mohla vzniknout konkurence různých přístupů a metod ve vzdělávání. Svět se v dnešní době rychle mění a není možné jasně rozhodnout, který ze vzdělávacích přístupů je pro budoucnost nejlepší.

Zpět na článek

Nejdiskutovanější názory

  • Honza Hloupý (1 hlas) 06.10.2017 11:24

    Kromě základních dovedností jako je číst, psát a počítat až po malou...

Vložte nový příspěvek

Pro přidání vlastního názoru musíte být přihlášen.

Přihlášení | Registrace

Diskuzní příspěvky

Kromě základních dovedností jako je číst, psát a počítat až po malou násobilku nikdy žádná škola nikoho nenaučila mnoho věcí, použitelných v praxi. Doklad o absolvování jakékoliv školy je pouze dokladem toho, že absolvent je schopen po nějakou delší dobu podávat alespoň minimální požadovaný výkon a že je schopen se v případě potřeby něco naučit. To je vše.

1 hlas

Osobně jsem také spíše fanda představy autonómní tzv. akadémické obce.

Jakože aby to určitě nebylo jak například za nacistů kdy sebrali akadémikům posty (viz například Brunu Tautovi) a nařídili osnovy a podobně, což se argumentativně do míry má i dnes když se děti v Německu z oficiální školní účebnice těžko dozví, že se Prusům, vycházející ze státní struktury Německé federace nápodobné jak EU, sebralo občanství a dodnes v podstatě dělá jako kdyby EU nápodobně, tak jakoby co by ne - a takový výklad argumentativně ne z objektivního přístupu k tématice.

Navíc se v Německu současně má prý docela hrozný stav ohledně příležitostí zaměstnání při vysokých školách, jakože mnohdy jenom částečný úvazek a podobně byť z veřejných prostředků nemálo směřuje i na vysoké školy, a to docela nehezké ohledně, že se sotva v kterém oboru může chytit jako ryzí akadémik když se z existenčních okolností sotva má čas cokoliv přečist. A i pokud se nemá nějaký problém s nějakým, že expertů je jenom soukromých (i přes eventuální střet zájmů ohledně jestli nemluví spíše z pohledu svého chlebodárce než profesní etiky), tak ne každý obor nutně má hospodářské zázemí, což ale přece neznamená, že by takový obor tím byl nutně naprostý nesmysl.

Čeho ale fanda nejsem:

- představy naprosté roztříštěnosti akadémických obcí kde někde plus je plus a někde plus je mínus, a podobně.

- představy, že pokud někdo nějak k penězům přišel tak jíž zakládá údajnou univerzitu které dává své jméno a dělá jako by byl akadémický velikán. Ohledně čehož technicky vzato sice ne že by mnohému co bylo do toho když si studenti zaplatí za kurzy na takové "škole", jakože jejích peníze a jejích čas, ale nějaké jako by údajný doktor nebo právník vyšlý z "Trumpovy univerzity", kterému bylo vtloučeno do hlavy že ženu u které došlo k (samovolnému) potratu je nutno trestat, s něčím takovým vystupoval jako údajný expert nebo to dokonce praktikoval na osobách které jednotlivě obvykle nemají zas takovou kvalifikaci aby si mohli znalecky vybrat a rozlišovat mezi šarlatány a odborníky, to mám za moc absurdní. Jinými slovy, co míním vyzdvihovat zmíněným příkladem je prostě to, že koncept anarchisticko-kapitalistického přístupu který spoléhá na nějakou magickou ruku trhu i kdyby každý na ten trh měl, tak to ohledně věcí jako zdravotnictví nemám za vyloženě v pořádku aby se dělalo nějaké "utrácejte na hromadu údajných lékových výrobků z kterých mnohé v neutrálním případu akorát údajné zazračné vody, a snad se vyléčite, nebo ne ale aspoň jste rozdali bohatým své peníze" - viz například, že v USA na předávkování oficiálními léky ročně umírá statisíce, a to ne vždy nějaké jak si mnohý možná představuje, že sebevražda předávkováním jako prostě to, že mnohý má nějakou nemoc kterou míní vyléčit ale nezdá se jako by se mělo nějakou centrální veřejnou autoritu která by alespoň sledovala účinnost toho či oného léku aby doporučila ten či onen lék a ne, že mnohý v zoufalosti zkusí kdeco na co viděl jakoukoliv reklamu.

- představy naprosté nepřístupnosti institucionalizovaného vzdělání osobám z chudších vrstev společnosti a že se má akorát za aby se koukali jíž od mladého věku účit řemeslu. Což stav který se historicky dá nalézt i s naprostou účastí státu, viz například Rakousko-Uhersko zřejmě poněkud takové bylo z dojmu co jsem někdy měl, že vzdělávací systém v Česku je skanzen téhož. Ale opět, naprosto jak anarchisticko-kapitalistický přístup zní jako by takový stav také byl.

- i představy, že se má z veřejných prostředků koukat platit na školy typu církevní škola kde se děti akorát účí katechismus dané církve jako by se mělo jasno, že se z veřejných prostředků ještě zaplatí postavení kostelů aby každý z ních měl místo jako farář. Čímž nemíním říct, že by nikdo nesměl vyučovat například katechismus, ale když se má stav společnosti kde se mnohý rodič ze své církevní přislušnosti možná cítí povinnen dát své dítě na takovou školu s údajným, že přece rozhodnutí rodiny (byť když se cítí povinní tak argumentativně právě ne rozhodnutí ze svobodné vůle), a že z další generace je možná více než polovina dětí velmi znalá v katechismu ale jíž sotva co ví například o hormonéch stranou že o tom v neuměleckém smyslu mluví jako by se jednalo o dílo ďábla, tak to bych měl osobně spíše za několik kroků zpět ve vývoji než kamkoliv dopředu.

0 hlasů

Neboli shrnuto, v mém pohledu ohledně Pruska mám za to, že je v pořádku když se má všeobecné vzdělávání základního a středního stupně, kde jsou osnovy hlavně dle vědeckých poznatků.

Specificky,
- na základní škole (plusmínus 6 let) se dítě spíše nenaučí například jak upéct chleba (byť se možná má jako součást osnov exkurze na místa kde se dá podívat odkud mnohá věc kterou se zná vlastně přichází), ale nabytím znalostí a dovedeností jako například číst a psát a počítat jíž je na dobré cestě být schopen se později vyučit pékařem. A to nevylučuje aby se nemohlo zavést i výpočetní techniku jako předmět, nebo aby se jíž v prvních ročnících mělo hodiny se zaměřením na skupinovou komunikaci, ale nějaký přístup aby se mělo drill, že se mají děti naučit během první třídy vynásobit trojciferná čísla v hlavě aby se potom v dalších ročnících mohlo věnovat jíž kvantové fyzice která dle některých obor který bude potřebovat zaměstnance, to by mi přišlo poněkud absurdní. Jakože prostě na to základním stupni bych měl za to, že místo pro pedagogické inovace argumentativně jistě je (obzvláště když se vůbec má dost prostředků a účitelského personálu aby se mohlo mít třídy spíše o menším počtu žáků), ale zas ne nějaké, že by bylo co naprosto předělat.

A podporovat soukromé základní školy které se možná liší akorát v tom, že tam pustí drill na malé děti které těžko daly souhlas být součástí takového drillu, to nemám za v pořádku. Na druhou stranu však jistě chápu, že pokud někteří rodiče chtějí soukromou školu (s kvalifikovanými účitelským personálem), že si stát těžko nemůže vyloženě nárokovat nějaké, že dítě musí chodit na tu veřejnou školu. Ale pokud to chtění vychází akorát z nějakého, že ministerstvo vzdělání podivně naplánovalo rozmístění škol, tak to je zrovna věc kde mám za to, že se nějaké decentralizované kompetence jistě hodí, jakože když je značná část správy základních škol v kompetenci kraje nebo okresu, tak to mnohému rodiči argumentativně blíže aby se k tomu mohl vyjadřovat a plán ovlivnit než když to akorát nařizuje centrála dle nějakého klíče.

- střední stupeň by v mém pohledu měl být všeobecný. Jakože i pokud je ten stupeň rozdělen na vícerychlostní (kde gymnázium toho v těch osnovách má více respektive toho mnoho více do hloubky nebo obsáhlejší), tak například alespoň základy společenských věd by se mělo na celém stupni, kde se na těch hodinách možná nenaučí mnoho nebo žádných praktických dovedeností ale určitě se nezdá od věci aby když žák vyjde ze střední měl nějaký přehled o tom jak to politicky vlastně je s tím čeho je (brzo) občanem, a ne nějaké jako by znalost o tom jak je zvolen například EU parlament byla tajná věda několika šlechticů.

Nebo například ohledně biologie, tak nějaké do detailů jaké se má vědecky přesné rozdělení například členovců, to argumentativně spíše jenom na gymplu aby žák aspoň byl schopen říct zda je čmelíkovec roztoč či nikoliv, atd. Ale argumentativně by každý žák ze středního stupně měl být schopen vědět něco o lidských orgánech, jako například i ohledně co se badatelsky má za to, že je důvodem/y žáludečních vředů (s vysvětlením), a aby se rozumělo alespoň nějakým základním pojmům jako například co je "symptom", "vegetativní nervová soustava" a podobně. Tyto věci opět pro mnohé ne něco co by se mělo za praktické dovedenosti, ani profesní dovedenosti, a mnohým to možná přijde jako zbytečné znalosti, ale v životě to obvykle není tak, že by se po škole každému do písmene vše vysvětlilo, a nabytím alespoň nějakého základního pokladu znalostí se spíše zvládne být v obraze když přijde na věci jako například když se podstoupí operaci o které se těmi znalostmi ví, že se nejedná o naprostou nějakou tajnou magii která je aplikovaná. A tím být v obraze právě spíše nedojde k nějakému, že údajný expert může vyprávět pohádky kterým mnozí uvěří jak sotva čemu z toho rozumí (a že přece údajný expert na slovo vzatý).

A to vše v souhrnu poněkud více než by se zvládlo natlačit do nějakých pouhých možná 10 hodin každý druhý týden když se má na středním stupni jíž profesní vzdělávání (kde vyučující navíc musí rozumět tomu zda zdravotní zátěž při praxi té profese není moc na dospívajícího). Navíc ten všeobecný střední stupeň spíše otevírá možnost udělat maturitu těm kteří se intelektuálně zapli až o několik let později.

U toho opět ta věc eventuální soukromé střední školy, kde někteří například preferují gympl kde se účí 4 jazyky míst jenom dvou. Osobně bych ale návrhnul, že by bylo lepší aby ten střední stupeň jistě měl na vědomí, že někteří studenti po škole ještě rádi chodí na kroužky typu další jazyk nebo biologie více v praxi například u lesníka nebo hodiny katechismu.

- a vysoké školy, tak tam jistě spíše normální, že pokud nějaká korporace ví, že do několika let bude potřebovat mnohem více inženýrů či podobně (a co nutně nechce vytroubit konkurenci do tváře) aby jistě měla možnosti dělat svá účiliště, a podobně. Ale i veřejnou akademickou obec mám za docela normální.

0 hlasů




Časopis Týden

Předplaťte si časopis Týden

V čísle 43/2017 najdete >




Týden

Instinkt

Sedmička

Faktor S

Exkluziv

Interview

MarketingSalesMedia

Animáček

Top dívky

Popcorn

Interview SK

Exkluziv SK

Sedmička křížovky

Týden Historie

TV Barrandov

Kino Barrandov

Barrandov Family

Barrandov Plus


Tento web používá k poskytování služeb soubory cookie.