
Hana Zvonařová má tři děti školou povinné a všechny učila nebo ještě učí sama. "Rozhodli jsme se tak s manželem proto, že jsme chtěli, aby děti poznaly, jak se chováme. V tomto věku zkrátka nejsou zralé na větší kolektiv," vysvětluje své rozhodnutí. Nejstarší syn nyní studuje první ročník na osmiletém gymnáziu. "Do kolektivu se zapojil dobře a na školu se dostal bez problémů," dodává maminka a učitelka v jedné osobě.
Co se může změnit?
Úředníci ministra školství Lišky teď upravují paragraf, kterým se "domácí školy" řídí. "Jde o určité zpřesnění pravidel, neboť se ukázalo, že původní nastavení je příliš obecné," řekl mluvčí Liškova ministerstva Ondřej Gabriel.
Školáci, kteří se učí doma, by se měli častěji objevovat ve škole. Ministerstvo pro ně chce zavést pravidelné konzultace s pedagogy. Teď o jejich četnosti rozhodují ředitelé základních škol, kam dítě patři. "Domácí žáci" povinně chodí na základní školu jednou za pololetí na přezkoušení, kde se rozhoduje o známkách na vysvědčení.
"Pro dítě je lepší, když alespoň trochu zná učitele, který je pak přezkušuje," vysvětluje důvody častějších konzultací ministr školství Ondřej Liška ze Strany zelených. Ministr tvrdí, že změny nemají za cíl zabránit další kauze Kuřim. Klára Mauerová, která dnes stojí před soudem za brutální týrání svých synů, sama s požehnáním úřadů Ondřeje a Jakuba vyučovala.
"Změny předložíme na sklonku letošního podzimu. Každopádně se ale individuální výuka rušit nebude," vysvětlil mluvčí ministerstva Gabriel.
Asociace pro domácí vzdělávání má jiné představy. Naopak by chtěla cestu k domácí škole co nejvíce usnadnit. Navrhuje proto radikální změnu. Zatímco dnes musejí rodiče mít oficiální povolení domácí výuky ze základní školy, kam svého potomka zapsali, asociace chce zavést jen ohlašovací povinnost. Rodič by řediteli základní školy jednoduše oznámil, že své dítě bude učit sám doma.
"Funguje to tak v jiných evropských zemích, například v Norsku," uvedl prezident asociace Jiří Tůma. S ním však nesouhlasí ministerstvo. Tvrdí, že by to byl příliš razantní zásah do současného systému.
Kdo má odpovědnost?
Zástupci rodičů předložili Liškovu úřadu návrh. "Zákon by měl uznat odpovědnost rodičů za průběh vzdělávání, zatímco nyní ji nesou ředitelé základní škol, kam jsou děti zapsané," popisuje Tůma. "Ředitel přece odpovídá za to, co se děje ve škole, a ne doma," dodává. Podle něj má stejný návrh ve svém programu Strana zelených, a proto očekává, že jej celkem snadno prosadí.
Domácí vzdělávání bylo uzákoněno v roce 2004, do té doby se doma mohly učit jen děti z prvního stupně základních škol, které byly zařazeny do experimentálního ověřování. Dnes se na pěti základních školách v Česku testuje individuální vyučování i pro žáky druhého stupně. Za tři roky by mělo být jasno, jestli se tato možnost rozšíří i na ostatní školy.
Pro individuální vzdělávání je třeba, aby žáci splnili podmínky dané školským zákonem. Děti musejí být zapsány na nějaké škole, která dá k domácímu vzdělávání souhlas. K tomu se vyžadují zákonem předepsané dokumenty. Zejména potvrzení o maturitě vyučujícího a vyjádření pedagogicko-psychologické poradny. Podmínky pokusného ověřování individuálního vzdělávání se velmi podobají zákonným podmínkám pro první stupeň. Jedinou větší změnou je požadavek bakalářského vzdělání rodičů, případně další osoby, která bude dítě vzdělávat.
Pokusy na druhém stupni
Pokusné ověřování individuální výuky na druhém stupni má za sebou první rok. Prozatím ho využilo zhruba padesát dětí.
O zařazení žáka do pokusného ověřování rozhoduje ředitel školy na základě písemné žádosti zákonného zástupce žáka. Individuálně vzdělávaný žák koná za každé pololetí zkoušky z příslušného obsahu vzdělávání stanoveného vzdělávacím programem školy pro daný ročník. Organizaci zkoušek stanoví ředitel školy.
Foto: profimedia.cz, archiv Týdne