Učitelé anatomie "vymírají". Škola řeší i nedostatek těl k pitvě

Domácí
5. 9. 2017 03:25
1. lékařská fakulta UK.
1. lékařská fakulta UK.

Za pět let nebude mít kdo učit budoucí lékaře anatomii, varují odborníci z lékařské fakulty. Výuku často zajišťují lékaři v důchodovém a předdůchodovém věku, pro mladší není finančně zajímavá. Značnou část výuky už v současnosti pokrývají externisté, uvedl v pondělí v tiskové zprávě děkan fakulty Aleksi Šedo.

"Nejde jen o náš Anatomický ústav nebo jen o Prahu, problém mají v celé ČR a potýkají se s ním země po celém světě. V USA, Japonsku i západní Evropě na teoretických pracovištích pracují absolventi přírodovědeckých fakult. Ti se většinou do vědecké práce i do výuky dobře zapojí, ale chybějí jim lékařské znalosti," doplnil přednosta Anatomického ústavu fakulty Karel Smetana.

Pokud se náhradu nepovede sehnat, budou podle Smetany první ročníky medicíny velmi teoretické a studenti se budou učit na trenažérech. "Klasický způsob výuky, jak jej už naši předkové učili na nebožtících s rukama zanořenýma do těla, se při výuce nedá ničím nahradit. Studenti tak totiž získávají dokonalý pocit o 3D uspořádání těla, to žádná výpočetní technika není schopna v celé šíři imitovat," dodal Smetana.

Problémem je i to, že pitvy začínají být finančním luxusem. Jedno tělo od přivezení po jeho odvoz a kremaci stojí fakultu 40 tisíc až 50 tisíc korun. Ročně jich fakulta potřebuje 60 až 70. Podle Smetany je tato praktická výuka unikátní natolik, že na kurzy jezdí i vystudovaní lékaři ze zahraničí.

Nové učitele si podle odborníků musí vychovat sama fakulta. "Je naším úkolem vést studenty k biomedicínskému výzkumu, který posouvá medicínu kupředu, což se neděje při klinické péči o pacienta, ale právě díky teoretickým pracovištím," uvedl Šedo. Podle něj chybí i společenské chápání lékaře také jako vědce.

V Anatomickém ústavu fakulty lékaři nyní zkoumají mimo jiné nádory hlavy a krku, což je šestý nejčastější karcinom. Vyvíjejí také funkční hlasivkovou protézu, která umožní komunikaci u pacientů po ztrátě hrtanu. Řeší také možnosti využití kmenových buněk ke tkáňovému inženýrství či orgánovým náhradám.

V Česku je osm lékařských fakult, 1. lékařská je největší z nich. Má asi 4500 studentů.

Autor: ČTK Foto: ČTK , Krumphanzl Michal

Naše nejnovější vydání

TÝDENSedmičkaTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ