Ubývají studenti
Univerzity se bojí o 400 milionů. Chládek se je snaží hájit
04.09.2014 17:25
Vysoké školy by v příštím roce měly dostat o 400 milionů korun méně na vzdělávací činnost než letos. Při jednání České konference rektorů to řekl rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek. Ministr školství Marcel Chládek (ČSSD) na to reagoval tím, že se jeho úřad pokusí najít tyto peníze ve vnitřních zdrojích.
Vzhledem k demografickému vývoji sice vysokým školám ubývají studenti, ale rektoři se s vedením resortu shodli, že by výše celkového objemu finančních prostředků na vzdělávání měla být zachována. "Zvýšila by se tak částka na jednoho studenta, což by mělo vést ke zvýšení kvality výuky," uvedl Bek.
Chládek připomněl, že vysoké školy naopak dostaly přidáno 200 milionů korun na investice. Ani o peníze na výuku by však neměly přijít. "Dohodli jsme se, že tato částka bude uhrazena z vnitřních zdrojů ministerstva. Pokud by to nebylo možné, tak by to bylo na případné další jednání s rektory a případném požadavku na další navýšení rozpočtu."
Návrh státního rozpočtu na příští rok, který začne ve středu projednávat vláda, počítá pro vysoké školy s výdaji přibližně 21,5 miliardy korun.
Malé připomínky k zákonu
Zároveň rektoři jednali s ministrem školství Marcelem Chládkem (ČSSD) o navržené novele vysokoškolského zákona větších připomínek. "Připomínky, které máme, nejsou zásadního charakteru. Část z nich je formální, druhá část se týká jmenování předsedy Akreditačního úřadu. Ministr nám dnes řekl, že jí vyhoví. Další část se týkala uplatňování právního řádu v rámci vysokoškolského zákona. Ze strany České konference rektorů necítíme, že by to bylo zásadně odlišné," řekl novinářům předseda České konference rektorů Tomáš Zima.
Podle Chládka je novela výsledkem vyváženého kompromisu. Společně s rektory se dohodl na úpravě volby předsedy Akreditačního úřadu. Její dosavadní podobu dnes kritizoval předseda Rady vysokých škol Jakub Fischer. Na základě připomínek rektorů se na volbě bude nově podílet i reprezentace vysokých škol. "Nemám s tím problém. Předseda bude navržen do vlády po dohodě s reprezentanty vysokých škol," podotkl ministr školství.
Podle uplatněných připomínek bude ministr navrhovat předsedu po dohodě s Radou vysokých škol a České konference rektorů a zbylých deset členů navrhnou oba reprezentanti. "Jeden z členů rady bude dokonce student, byl to velký ústupek," podotkl ministrův náměstek Petr Mlsna. Pozastavil se nad názorem předsedy Rady vysokých škol Fischera, podle nějž návrh novely neodpovídá dohodnuté kompromisní verzi. "Podle našich informací jsou ostatní členové rady jiného názoru než předseda," doplnil Mlsna.
Výhrady k návrhu mají i soukromé vysoké školy. Chybí jim především povinnost Akreditačního úřadu odůvodňovat svá rozhodnutí. "Takže Akreditační úřad v podstatě může vydat nesouhlasné stanovisko, aniž by se žadatel dozvěděl, co udělal špatně a co by měl zlepšit," uvedl ve vyjádření kvestor Vysoké školy manažerské informatiky, ekonomiky a práva Radek Řechka.
Představitelé soukromých vysokých škol na to prý při jednáních na ministerstvu školství poukazovali, ale problematické paragrafy doplněny nebyly.
Falešné tituly?
Vedle tohoto problému soukromé vysoké školy kritizují také nejasné a příliš obecné formulace některých ustanovení. Nelíbí se jim také, že na rozdíl od rektorů veřejných vysokých škol nemají právo rozhodovat o odebírání neprávem získaných titulů, uvedl Řechka.
Podle zástupců ministerstva školství přinese novela například modernizaci akreditačního systému, kdy pro vysoké školy bude flexibilnější otevírat programy podle poptávek studentů. Na školy novela zároveň přenese větší odpovědnost za kvalitu studijních programů. Návrh také ponechává pravomoc jmenovat profesory prezidentovi. Počítá také s tím, že rektoři veřejných vysokých škol by měli mít pravomoc rozhodnout o neplatnosti vykonání státní závěrečné zkoušky nebo obhajoby disertační práce, což by vedlo k odebrání akademického titulu.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.