Většina škol by odmítla žáka s Downovým syndromem

Je to nelichotivá vizitka pro české školství. Dvě třetiny škol by odmítly žáka s Downovým syndromem či jiným závažným postižením. Buď nemají dostatek speciálních pedagogů či asistentů, kteří by se takovým dětem mohli věnovat, nebo je neumějí začlenit mezi ostatní žáky. Vyplývá to z analýzy, kterou si nechalo vypracovat ministerstvo školství.

Oficiálně se jim říká "žáci se speciálními vzdělávacími potřebami". Jsou postižení, nevidí, nebo trpí dyslexií či autismem. Léta se mluví o tom, že by měli chodit do tříd se svými zdravými vrstevníky. Realita je však jiná. Z analýzy totiž vyplývá, že ve školách takoví žáci nejsou vítáni a stále končí ve speciálních třídách.

ČTĚTE TAKÉ: Rom požaduje odškodnění za zařazení do zvláštní školy

Co škola, to jiný přístup 

"Problém je systémový a nelze obviňovat školy. Možnosti vzdělávat hendikepované děti v běžných školách brání nedostatek speciálních pedagogů, asistentů, potřebného vybavení, obecně ale především dlouhodobý a výrazný nedostatek financí," sdělil on-line deníku TÝDEN.CZ Zdeněk Svoboda ze společnosti Člověk v tísni, který se na analýze podílel. Podle něj je problém hlavně v tom, že se školy na takové žáky necítí a raději doporučí rodičům speciální školu.

Výzkumníci oslovili 104 škol. Dvě třetiny z nich by nemohly přijmout žáka s Downovým syndromem a polovina z nich dítě se závažnějším sluchovým postižením.

"Dále například devět procent dotazovaných škol by kvůli bariérám spíše odmítlo žáka s berlemi," vypočítává Svoboda.

Odborník na školství Ondřej Hausenblas se domnívá, že ministerstvo postupovalo opačně, než mělo. "Je přece nesmysl dělat analýzu, když se neví, jestli to školy vůbec zvládnou. Samozřejmě, že většina škol řekne, že by nepřijala dítě s Downovým syndromem, protože na to nemá učitele, asistenty a možná by mu akorát ublížila," tvrdí Hausenblas.

Více peněz pro školy 

Podle něj by školský resort měl být lépe řízen a školy by měly dostávat více peněz. "Učitel sice k sobě dostane asistenta, ale také on se musí naučit, jak s ním pracovat," dodává. "S těmito penězi, které má nyní školství k dispozici, se nemůže ničeho dosáhnout."

Analýza, která ministerstvo stála dva miliony korun, měla poskytnout reflexi současného stavu na školách, popsat hlavní systémové bariéry a potřeby škol a učitelů v této oblasti. "Používali jsme různé metodologické nástroje. Například individuální hloubkové rozhovory, jejichž respondenty byli zástupci škol a učitelé," dodal Svoboda.  

ČTĚTE TAKÉ: Radek psa mít ve škole nesmí. Dalších 15 dětí ano

Rozbor přinesl také pozitivní zjištění. Pokud rodiče dají postižené dítě do speciální školy, bude se o ně starat skutečný odborník. Na všech 23 oslovených speciálních školách pracuje většina učitelů, kteří mají dokončené vysokoškolské vzdělání v oboru speciální pedagogika. V šestnácti případech vystudovali speciální pegogiku všichni pracovníci.

Dokument navrhuje, jak ze současného stavu ven. Měl by se změnit systém financování škol, podpořit rozvoj školských poradenských zařízení, podpořit více poradenských kapacit přímo na školách a měly by se rozšířit nabídky dalšího vzdělávání pro učitele.

Ministerstvo školství bere všechna doporučení na vědomí, nicméně se od analýzy zatím drží dál. "Materiál je celkově velmi mladý, takže dalšími možnostmi v uplatnění jejích výstupů se budeme zabývat," vysvětlila on-line deníku TÝDEN.CZ mluvčí úřadu Helena Müllerová.

Ilustrační foto: Profimedia a Lucie Pařízková