Policie předvolala k výslechu do Brna na tento pátek dvaatřicetiletou Barboru Škrlovou, která se zdržuje u svých příbuzných v Dánsku. Žena se ale na návrat do vlasti nechystá a k výslechu nepřijde, řekl její advokát Zdeněk Hrouzek. Podle něj je ale přesto připravena pomoci policii s objasněním případu, ve kterém vystupuje stále jen jako svědek. Státní zastupitelství na jejím osobním výslechu v Česku trvá.
"Skutečně jsme ji na pátek předvolali. Její advokát ji již omluvil," řekl mluvčí Krajského státního zastupitelství v Brně Hynek Olma. Hrouzek navrhuje výslech Škrlové na dálku formou videokonference. Podle mluvčího to "nepřichází do úvahy".
Olma zdůraznil, že pokud se Škrlová k výslechu nedostaví, budou proti ní podniknuty právní kroky, které ale nechtěl blíže komentovat. Neodpověděl na otázku, zda by pak na Škrlovou mohl být vydán mezinárodní zatykač. Podle některých úvah zatím nelze vyloučit ani to, že chce policie při výslechu Škrlovou zatknout a začít ji stíhat za to, že o týrání synů Kláry Mauerové věděla a nezasáhla. Právě k tomuto případu by měla být vyslechnuta.
Škrlová se vydávala za teprve třináctiletou Annu - dívku bez identity žijící v rodině Kláry Mauerové. Ta je podezřelá z týrání synů Ondry a Jakuba. Annu, která se prý narodila drogově závislému páru ze Vsetínska, se snažila získat do své péče. Po odhalení případu týrání hochů se přišlo na to, že Anna neexistuje a vydává se za ni dospělá žena.
Hned po zadržení Mauerové byly tři děti - Ondra, Jakub i údajná Anna převezeny do brněnského centra Klokánek. Z něj Anna prchla. Ukázalo se, že to byla Škrlová. Později utekla k příbuzným do Dánska, kde v červnu navštívila českou ambasádu.
Advokát Škrlové od té doby poukazuje na to, že po návratu do vlasti by byla jeho klientka vystavena velkému mediálnímu tlaku. Upozorňuje také, že je stále pouze v pozici svědka. Hrouzek opakovaně navrhuje její výslech na dálku formou videokonference. Podobné výslechy se již uskutečnily v několika závažných kauzách.
Pro advokáta bylo překvapením, když policie stanovila termín výslechu, přestože není žádným tajemstvím, že svědkyně, která je připravena vypovídat, se domů vracet nechce. Podle právníka v této souvislosti proto vzniká otázka, zda by pro policii nemohla být výpověď Škrlové "nevhodná" a nemohla nabourat způsob, jimž je vedeno vyšetřování. O jeho průběhu ale policie i žalobci na pokyn brněnského krajského státního zástupce Petra Coufala mlčí.
Coufal vydal na kauzu informační embargo. Policie ani státní zastupitelství se tak s odvoláním na to, aby nebyl narušen průběh vyšetřování, nevyjadřuje ani k informacím v kauze, které se samotným případem údajného týrání hochů nemají nic společného.
Kuřimská kauza se původně týkala týrání sedmiletého Ondry, jehož údajně zavírala nahého do temné místnosti pod schody v pronajatém rodinném domku v Kuřimi jeho matka Klára Mauerová.
Postupně případ přerostl do nebývalých rozměrů a zamotal hlavu mnoha lidem, kteří se jím zabývali. Například bývalá zástupkyně ombudsmana Anna Šabatová čelí kritice za to, že v době, kdy ji Klára Mauerová navštívila s žádostí o pomoc při získání identity pro Aničku, nekontaktovala sociální pracovníky. Chyby pak nastaly při rozhodování soudu o tom, kam bude dítě svěřeno do péče. Neví se, odkud unikly důvěrné informace z vyšetřování případu. Není jasné, proč se Škrlová vydávala za dítě a zda za ni na Masarykově univerzitě v Brně nestudovala její přítelkyně. Otazníků v kauze je ještě více. Odpovědí na ně může být podle některých úvah to, že Škrlovou pojí s Mauerovými účast v náboženské sektě vycházející z učení organizace Hnutí Grálu.
Foto: archiv
