Přes 30 tisíc korun - takový je minimální rozdíl mezi desetinou nejvíce a desetinou nejméně vydělávajících lidí v České republice. Vyplývá to z údajů, které v těchto dnech zveřejnilo ministerstvo práce a sociálních věcí.
Desetina lidí s nejnižšími mzdami si podle nich vydělávala v soukromých firmách méně než 11 454 korun měsíčně. Naopak deset procent lidí s nejvyššími příjmy dostávala o výplatě na účet více než 41 549 korun hrubého.
Střední hrubá mzda, takzvaný medián, který dělí lidi podle výše jejich mezd na dvě přesné poloviny, dosáhla v prvním pololetí v soukromých firmách 21 302 korun. Ve srovnání s prvním pololetím loňského roku tento údaj, který podle analytiků přesněji vypovídá o skutečných příjmech zaměstnanců, protože není ovlivněný příliš vysokými nebo příliš nízkými mzdami, vzrostl o necelá dvě procenta.
Nejvyšší úroveň mezd přitom už tradičně mají lidé působící v odvětví informačních a komunikačních činností. Střední hrubá mzda je tam 37 018 korun měsíčně. Nejméně naopak berou zaměstnanci v ubytování, pohostinství a stravování - 11 786 korun. Hned za nimi následují lidé vykonávající administrativní a podpůrné činnosti. "Nízkou úroveň výdělku v odvětví administrativní a podpůrné činnosti ovlivňuje mimo jiné vysoký podíl zaměstnanců pracujících v bezpečnostních a pátracích agenturách a agenturách, které zprostředkovávají zaměstnání," konstatovalo ministerstvo ve zprávě k vydaným číslům.
Výše mezd se přitom liší podle mnoha parametrů. Jsou mezi nimi nejenom vzdělání, ale například i věk. Nejvyšší mzdy totiž mívají lidé mezi třicítkou a čtyřicítkou. Podstatně se na výši výdělku podepisuje i státní občanství zaměstnanců. Například takoví Slováci berou o 2353 korun více než Češi. Důvod je prostý, z velké části se totiž jedná o vzdělané lidi, kteří působí na lépe placených pozicích. Naopak u Ukrajinců, jejichž podstatná část, pracuje na hůře placených pozicích, je medián mzdy o 5731 korun nižší než u Čechů.
