Sněmovna neodmítla referendum o radaru. Zatím

Poslanci se budou i nadále dohadovat kvůli referendu o radaru. Vládní koalice může "poděkovat" lidovci Hovorkovi a duu Melčák - Pohanka, že návrh zákona prošel o dva hlasy do dalšího čtení. Navrhovatelé přitom na jeho definitivní prosazení nemají šanci, protože jako ústavní potřebuje třípětinovou většinu sněmovny, kterou levice ani s několika koaličními odpadlíky dohromady nedá.

Poslanci tak budou dál motivováni k plamenným projevům ohledně radarové základny. Lubomír Zaorálek (ČSSD) ve sněmovně například pronesl, že USA buduje systém kvůli svému přístupu k ropě. "Historie nás učí, že zápas o přístup k surovinám může pokračovat naprosto nekontrolovatelně a může se odrazit v daleko ostřejším soupeření států mezi sebou, zejména mezi mocnostmi. Pravděpodobně může hrozit i vznik dalších regionálních konfliktů a s tím může souviset další intenzivní zbrojení," uvedl Zaorálek.

Své soky z vládní koalice ale k velké debatě nevyprovokoval, většina z nich se řeči zdržela. "To snad není možné, co ten člověk říká," odešel od monitoru v kuloárech Jan Vidím (ODS), který Zaorálkův proslov sledoval.

Šance na schválení návrhu zůstávají malé. Při závěrečném schvalování potřebuje podporu tří pětin sněmovny, tedy 120 poslanců. Občanští demokraté přitom ve sněmovně disponují 81 hlasy, a mají proto sami sílu referendum zablokovat. Pokud by návrh v dolní komoře i přesto uspěl, musel by ho schválit i Senát, kde má ODS ještě větší sílu.

Proti referendu se dnes na návštěvě základny v Jíncích postavila ministryně obrany Vlasta Parkanová i premiér Mirek Topolánek.  "Je to otázka velmi složitá a má takové dopady, že za ni musí nést odpovědnost někdo konkrétní. Bude-li referendum, odpovědnost se rozptýlí. Až bychom potom někdy litovali důsledků toho, že jsme rozhodli jinak, kde budeme hledat toho, kdo se zodpoví před národem?" dodala Parkanová. Ten, kdo volá po referendu, je podle ní buď zbabělec nebo alibista.

Návrh na zákon o referendu podali v únoru poslanci KSČM. Podle komunistů jde totiž o největší nabourání suverenity státu od roku 1968. Přepracovaná verze návrhu, který se levice neúspěšně pokoušela prosadit již loni v říjnu, počítá s tím, že by k vypsání referenda stačilo, pokud by si ho přálo 80 poslanců. Takový počet KSČM a ČSSD ve sněmovně pohodlně dají dohromady. Referendum by mohlo vyvolat také krajské zastupitelstvo či petice s 200 tisíci podpisů. O osudu základny by rozhodla nadpoloviční většina lidí, kteří se referenda zúčastní. Žádná minimální účast přitom stanovena není.

Zástupci vládních stran upozornili na to, že návrh má vážné legislativní chyby. Podle šéfa legislativní rady vlády Cyrila Svobody (KDU-ČSL) by zákon například mohl rozhodování o základně úplně zablokovat. Říká totiž, že o jejím umístění lze rozhodnout jen v referendu. Zároveň ale stanovuje řadu podmínek, bez jejichž splnění nelze referendum konat, uvedl ministr.

Foto: Robert Zlatohlávek