Zdravotní postižení
Sněmovna patrně schválí příspěvek 2900 Kč měsíčně lidem s podporou dýchání
19.10.2022 11:01
Příspěvek na mobilitu pro lidi se zdravotním postižením patrně vzroste z nynějších 550 korun na 900 korun měsíčně, opozice ve Sněmovně razantnější zvýšení pravděpodobně neprosadí. Příspěvek 2900 korun pak budou dostávat lidé, kteří se neobejdou bez energeticky náročných dýchacích přístrojů. Vyplývá to z úterních stanovisek sněmovního sociálního výboru k pozměňovacím návrhům k vládní novele o poskytování dávek. Předloha zvyšuje až o čtvrtinu také státní dotaci na zdvihací plošinu a přináší i některé další změny.
Příspěvek na mobilitu pobírá kolem 260 tisíc lidí. Sociální výbor nedoporučil plénu schválení úpravy Aleše Juchelky (ANO) na jeho zvýšení na 2000 korun měsíčně ani tří variant Lucie Šafránkové (SPD), podle nichž by činil 2200 korun, 1650 korun nebo 1100 korun měsíčně. Opozice tvrdí, že růst na 900 korun, jak jej navrhla vláda, už není vzhledem k nynější míře zdražování dostatečný. Koaliční politici naopak říkají, že navýšení o 350 korun pokrývá současné vyšší ceny pohonných hmot.
Příspěvek na mobilitu se vyplácí zhruba deset let. V prvních letech činil 400 korun, před čtyřmi lety vzrostl o 150 korun.
Schválení příspěvku 2900 korun měsíčně pro lidi s podpůrnými dýchajícími přístroji sociální výbor podpořil jednomyslně. Úpravu připravila prosadila skupina koaličních a opozičních poslanců v čele s Vítem Kaňkovským (KDU-ČSL). "Smyslem je podpořit osoby využívají zdravotnické prostředky, které byly shledány jako nejnáročnější na spotřebu elektrické energie," uvedli předkladatelé. Zvýšený příspěvek budou úřady vyplácet podle návrhu do konce roku 2024. Nárok bude potvrzovat zdravotní pojišťovna. Zavedení dotace požadovala Národní rada osob se zdravotním postižením.
Státní příspěvek na zdvíhací plošinu zvyšuje vládní předloha o 100 tisíc korun na až půl milionu korun. Růst podle kabinetu odráží zdražení těchto zařízení v posledních dvou letech dané například nedostatkem některých dílů a zvýšením cen kontejnerové dopravy.
Novela navíc upravuje pravidla poskytování otcovského volna a pohřebného a také hlášení karantén. Nárok na otcovskou dovolenou vznikne podle novely i v případech, kdy se dítě narodí mrtvé či zemře v šestinedělí. Zákon srovnává podmínky mužů a žen, které po úmrtí potomka mateřskou mají. Zaměstnavatel bude muset podle předlohy otce na otcovskou uvolnit, jinak by mu hrozila pokuta až 500 tisíc korun. Rozšíří se podle novely poskytování pohřebného na mrtvě narozené dítě. Předloha zavede úplnou elektronizaci hlášení o karanténě.
1