Náhrady výdělku po pracovním úrazu či s nemocí z povolání lidem, kteří jsou v evidenci nezaměstnaných, by se měly sjednotit. Některým z nich nebudou klesat s růstem minimální mzdy. Nyní se náhrady liší podle toho, u které ze dvou pojišťoven je bývalý pracovníkův zaměstnavatel pojištěný. Pravidla upravuje vládní novela zákoníku práce, kterou ve středu podpořila sněmovna. Posoudí ji sociální výbor.
Kluby ODS a TOP 09 zablokovaly žádost vlády, aby dolní komora schválila předlohu zrychleně už v prvním čtení. Postup těchto stran rozhořčil ministryni práce a sociálních věcí Jaroslavu Němcovou (ANO) i některé poslance. Výbor ale bude mít na projednání novely týden místo obvyklých dvou měsíců.
Náhrada představuje rozdíl mezi průměrným výdělkem před pracovním úrazem či onemocněním z povolání a příjmem po zranění či nemoci, který zahrnuje vydělanou částku a také případný invalidní důchod. Rozdíl zaměstnavatelé dorovnávají z pojištění. U nezaměstnaných se jako základ pro výpočet bere minimální mzda.
Zaměstnavatelé se nyní pojišťují u dvou komerčních pojišťoven - České pojišťovny a Kooperativy. Česká pojišťovna při stanovení náhrady u nezaměstnaných vychází z aktuální minimální mzdy, která v posledních letech každoročně roste. Do konce loňska činila 11 tisíc korun, letos 12 200 korun. Vyplácená částka se tak po každém zvýšení nejnižšího výdělku snižuje. Kooperativa bere v potaz minimální mzdu, která byla v době, kdy se pracovník po úrazu či s nemocí z povolání zařadil mezi uchazeče o práci. Náhrada se tak každý rok nemění.
Ministerstvo navrhuje, aby se náhrada nezaměstnaným nově počítala z minimální mzdy, která se platila v den jejich zařazení do evidence úřadu práce. Podle autorů návrhu není důvod, aby se částky lišily podle pojišťovny.
Sněmovna už dřív podpořila obdobný poslanecký návrh. Na rozdíl od vládní předlohy opomíjí příslušníky ozbrojených složek a dalších bezpečnostních sborů.
