Sněmovna řešila svátky, žádný nepřidala
06.02.2007 17:12
Velikonoční Velký pátek se zatím nestane státním svátkem, a počet volných dnů se tedy nerozšíří. Rozhodla o tom Poslanecká sněmovna, která těsně zamítla senátní návrh na zařazení Velkého pátku mezi svátky. Spoluautor novely, senátor Martin Mejstřík, ji chce brzy předložit znovu.
Horní komora také neúspěšně navrhovala vypustit Mezinárodní den žen (MDŽ) ze seznamu významných českých dnů. Právě tato pasáž novely se stala nejspornějším místem, což se projevilo již před volbami, kdy sněmovna projednávala stejný návrh. Levicovým poslancům vyškrtnutí MDŽ vadí. Podle pravicově laděného Senátu je tento svátek zprofanovaný z komunistické éry.
Například Miroslav Grebeníček (KSČM) soudí, že jeho zrušení by bylo v rozporu s potřebou "zápasu o emancipaci žen". Mejstřík v rozpravě prohlásil, že komunisté by neměli poučovat o rovnoprávnosti. "Dámy a pánové komunisté, držte se zpátky, radši mlčte," řekl. Právě komunisté podle něj udělali z MDŽ "prázdnou slupku". Šéf klubu KSČM Pavel Kováčik mu pak vyčetl, že se chová, jako kdyby upíral jiným právo na názor. "Hle demokrat jak vyšitý. Napadlo mě přirovnání - jakýsi Brouk Pytlík demokracie," dodal. Grebeníček odpověděl aforismem: "Klerikální politik slovy tone v dobru, pod jazykem ukrývá inkviziční kobru".
Mejstříkova slova vyprovokovala i bývalého ministra kultury Vítězslava Jandáka (ČSSD), který se řečnicky zeptal, jestli budou zrušeny i automobily Tatra, v nichž také jezdili komunisté, a salám Vysočina, který i komunisté jedli. Petr Bratský z ODS ho potom vyzval, aby se nechoval jako herec, ale jako politik. Jandák mu od řečnického pultu vzkázal, ať se o něj nestará.
Ve sněmovně se tak nakonec víc debatovalo o MDŽ než o Velkém pátku. Návrh na jeho zařazení mezi státní svátky však někteří levicoví poslanci kritizovali, upozorňovali mimo jiné na to, že Česká republika je sekulární stát. Kritici argumentují i tím, že další státní svátek by nepříznivě dopadl na ekonomiku, obhájci novely to odmítají. Hlavně ale připomínají, že Velký pátek je součástí nejvýznamnějších církevních svátků, Velikonoc. "Jsem velmi zásadně pro to, abychom se vrátili ke staré tradici a Velký pátek zavedli jako svátek ... Je to svátek naší sebereflexe," uvedl například Cyril Svoboda (KDU-ČSL).
Mezi státem uznanými svátky má Velký pátek řada zemí, například Británie, Irsko a Španělsko a skandinávské země. Z českých sousedů světí Velký pátek v Bavorsku a na Slovensku, ne však v Rakousku a Polsku. Dánsko a Norsko mají naopak volný i Zelený čtvrtek. O Zeleném čtvrtku dnes hovořil i sociální demokrat František Bublan. "Pokud chceme to velké církevní období současně udělat státním svátkem, tak to udělejme i se Zeleným čtvrtkem, protože to k tomu nutně patří," míní.
Loni Senát předložil poslancům stejnou novelu a tehdy ji poslanci vrátili horní komoře k dopracování. V minulé dolní komoře měly ČSSD a KSČM pohodlnou většinu.
Také dnes podle elektronického záznamu hlasování sněmovna novelu odmítla zejména hlasy socialistů a komunistů. K zamítnutí ale přispěl i hlas poslankyně ODS Aleny Páralové. Naopak sociální demokraté Zdeněk Škromach a David Rath byli podle záznamu proti zamítnutí a Bohuslav Sobotka se hlasování zdržel.
Mejstřík novinářům řekl, že příští novela by se už měla soustředit na Velký pátek, přiřazení MDŽ podle něj předloze uškodilo. "Debaty se míchaly a někteří poslanci neměli jistotu, že tam MDŽ zůstane," uvedl. Nesdílí ale názory některých zákonodárců, že novele uškodil i on, a to svými argumenty. "Nevím, jak dlouho budu senátorem, ale pevně věřím, že se jednoho dne dočkám, že tady nebudou komunisté a konečně to projde," dodal. Komunisty nepokládá za demokraty a partnery. Na námitku, že proti byli i lidé z jiných stran, řekl: "Ostatní neposlouchali. A i sociální demokracie má problém ve vlastních řadách".
Česká republika bude mít tedy i po dnešku 13 státních svátků nebo volných dnů, stejně jako třeba Dánsko, Itálie, Slovensko či Portugalsko. Méně jich má z evropských zemí například Francie (12), Nizozemsko (11), Polsko a Británie (10) či Řecko (9), více volna než Češi si užívají obyvatelé Španělska (18) či Norska (19). Zatímco významné dny, například právě MDŽ, jsou dny pracovní, o státních svátcích mají lidé volno.
Senátoři uvedli, že Češi mají ve skutečnosti volných dnů méně, protože když svátek připadne na víkend, neposouvá se. "V praxi tak dochází k situaci, kdy i při existenci 13 státních a ostatních svátků připadá na pracovní dny zhruba polovina," napsali v důvodové zprávě k novele.
Autor: ČTK
Foto: Libor Hajský
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.