Rozmluva s Tuskem
Sobotka: Kontroly na vnitřních hranicích EU jsou cestou zpět
13.10.2017 17:25 Aktualizováno 13.10. 17:55
Zájem na tom, aby členské státy EU neustupovaly od dřívějších dohod, tlumočil český premiér Bohuslav Sobotka předsedovi Evropské rady Donaldu Tuskovi na jeho společné schůzce se šéfy vlád ČR, Maďarska, Polska a Slovenska (V4) v Bratislavě. Jako příklad Sobotka zmínil otázku schengenského prostoru volného pohybu osob.
"Je tady snaha některých zemí posilovat možnosti kontrol na vnitřních hranicích Evropské unie. Já bych to pokládal za cestu zpět. My jsme pro to, abychom silně chránili vnější hranice Evropské unie, ale v tom našem schengenském prostoru by mělo být co nejméně překážek," řekl Sobotka po jednání premiérů s Tuskem, které se uskutečnilo po spotřebitelském summitu o dvojí kvalitě potravin.
Předsedové vlád zemí V4 se s Tuskem podle Sobotky shodli na tom, že hlavní směry, kterými by se měly ubírat změny ve fungování Evropské unie, jsou dány loňským summitem 27 zemí v Bratislavě a následnou schůzkou v Římě.
Tusk podle Sobotky premiéry zemí V4 informoval i o záměru ohledně zavedení neformálních schůzek lídrů členských států EU. "Má plán, že by se mezi formální jednání Evropské rady, která jsou zhruba jednou za dva měsíce, vkládala jakási neformální jednání," řekl Sobotka. Dodal, že Tusk si od tohoto kroku slibuje vytvoření většího prostoru pro debatu o některých klíčových tématech ohledně EU.
Před nadcházejícím summitem státníků zemí evropské osmadvacítky se premiéři států V4 sejdou příští středu také s předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem.
Dočasné kontroly v Schengenu
Ministři vnitra zemí Evropské unie v pátek v Lucembursku poprvé diskutovali o návrhu Evropské komise na změnu pravidel, kterými se řídí možnost spouštět dočasné hraniční kontroly uvnitř schengenského prostoru. Na návrh mají nyní státy podle náměstka českého ministra vnitra Jiřího Nováčka velmi rozdílné pohledy. Šest zemí, které takové kontroly mají, už ale zároveň oznámilo, že je chtějí udržet i po 11. listopadu, byť většinou formálně z jiných důvodů než dosud.
"Bylo to velmi sporné téma," připustil Nováček. Komise na konci září přišla s tím, že by mohla být lhůta pro trvání dočasných kontrol protažena ze stávajících šesti měsíců až na jeden rok, jejich další prodloužení by však bylo komplikovanější, mělo by přísnější podmínky a dělo se rozhodnutím členských zemí na základě návrhu Evropské komise.
Státy budou muset podle návrhu v budoucnu své kroky koordinovat se sousedy a mají být dány parametry, podmínky a omezení možností kontrol. O návrhu nyní budou jednat experti a například podle českého náměstka Nováčka míří dobrým směrem.
Rakousko, Německo, Dánsko, Švédsko a přidružené Norsko dočasné kontroly na vnitřních hranicích zavedly už na vrcholu migrační krize s odůvodněním, že příchody tisíců lidí zatížené Řecko zjevně nedokáže účinně řídit dění na své části vnější hranice schengenského prostoru. V souladu se stávajícími pravidly byly dosud tyto kontroly každý půlrok prodlužovány až do maximální doby dvou let.
Nyní je už tedy od 12. listopadu dál protáhnout možné nebude a tak země přišly s novým právním odůvodněním jejich trvající existence.
Podle komisaře pro vnitro Dimitrise Avramopulose nyní o jejich udržení žádají kvůli vážné hrozbě své vnitřní bezpečnosti. Francie, která je šestou zemí ze skupiny, kontroly spustila později kvůli teroristickým útokům a hrozbou své vnitřní bezpečnosti je zdůvodnila od počátku. Komise bude podle Avramopulose tyto notifikace "pečlivě hodnotit".
Německý ministr vnitra Thomas de Maziére před novináři záměr zdůvodnil napjatou bezpečnostní situaci na kontinentu v souvislosti s terorismem.
Slovenský ministr vnitra Robert Kaliňák si ovšem nemyslí, že celá věc byla podložena reálnými výsledky bezpečnostní analýzy. "Teroristické útoky, které (tyto státy) měly, neplynou z přeshraničních přechodů teroristů a rizikových osob. Jde spíš o politické rozhodnutí než o odborné a to mi na tom celém vadí," připustil ministr. Proti prodlužování kontrol se dnes vyslovili také Maďaři a Poláci, Slovincům se nelíbí podle nich zbytečné kontroly na hranici s Rakouskem.
Kontroly na hraničních přechodech bez skutečné kontroly "zelené hranice" jsou podle Kaliňáka jen opatřením, které má veřejnost v daných zemích uklidnit, že politici dělají nějaké konkrétní kroky. "Myslím, že bychom si měli otevřeně říct, že to je proti zájmům, které Schengen má. Měli bychom si říct, s čím bojujeme, odkud teroristé pocházeli. Pokud z vnitřku dané země, ztrácí kontrola na hranicích smyl," upozornil slovenský ministr.
Avramopulos dnes po jednání zdůraznil, že udržení prostoru volného pohybu bez vnitřních hranic závisí na rovnováze mezi svobodou pohybu a potřebou zemí dokázat řešit hrozby pro vnitřní bezpečnost. Dočasné kontroly tak podle něj jsou a musí zůstat poslední možností, jak bezpečnostní problémy řešit.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.