Lidé včetně vrcholných politiků si u budovy Českého rozhlasu v Praze připomněli 47. výročí okupace socialistického Československa vojsky Varšavské smlouvy, kterou skončilo takzvané Pražské jaro. Předseda senátu Milan Štěch v projevu zmínil i nynější postup Ruska vůči Ukrajině. Určitou paralelu k srpnu 1968 připustil také premiér Bohuslav Sobotka.
Štěch uvedl, že je omyl se domnívat, že srpnové události roku 1968 jsou vzdálenou minulostí. Znovu podle něho nastaly napjaté doby. "Rusko se opět odhodlalo k invazi a obsadilo Krym, území suverénní Ukrajiny. Konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou je sice formálně uzavřený, ale ve skutečnosti se tam stále bojuje," řekl předseda Senátu.
Sobotka v projevu mimo jiné uvedl, že vojenskou intervencí v Československu se definitivně zdiskreditoval kasárenský socialismus sovětského typu. Později novinářům řekl, že Rusko zasáhlo do suverenity Ukrajiny. "Ukrajina přišla o část svého suverénního území, byly pošlapány principy mezinárodního práva, čili určitá paralela tady existuje," poznamenal.
Datum 21. srpna 1968 lze v českých dějinách zařadit podle Sobotky k 15. březnu 1939, tedy začátku nacistické okupace, a k 25. únoru 1948, kdy nastoupil komunistický režim. "Byla narušena naše suverenita, byla potlačena snaha o svobodu a demokracii," řekl Sobotka. Pokládá za důležité, že řada představitelů takzvané normalizace se dožila roku 1989, kdy se jimi vybudovaný a udržovaný mocenský systém zhroutil. V projevu ministerský předseda podotkl, že pokus o reformu komunismu nezadusila v roce 1968 jen okupace, ale i tuzemští kolaboranti.
Štěch mluvil vedle Ukrajiny taky o uprchlících, jejichž další vlnu už by prý Evropa nemusela unést. Varoval v souvislosti s tím před nebezpečím posílení extremistů. "Musíme se připravit na eventualitu, že mezinárodní napětí se bude nadále zvyšovat, že napětí ve společnosti může narůstat, že bude sílit volání po vládě pevné ruky," uvedl předseda Senátu. Zdůraznil zároveň, že v takových situacích ale mohou vést snadná řešení k ještě většímu utrpení a k lidským ztrátám.
Vojska pěti zemí Varšavské smlouvy překročila státní hranice ČSSR v noci z 20. na 21. srpna. Násilně tím skončil pokus o reformu tehdejšího socialistického Československa. Invaze si do konce roku 1968 vyžádala 108 mrtvých, asi 500 těžce a další stovky lehce zraněných lidí. Několik neozbrojených demonstrantů zahynulo v srpnu 1968 i před budovou rozhlasu na Vinohradech, k níž dnes politici položili věnce. Byli mezi nimi vedle Štěcha a Sobotky například místopředsedkyně Sněmovny Jaroslava Jermanová a ministr kultury Daniel Herman. Na pietní shromáždění přišel před rozhlas i muž s ukrajinskou vlajkou.
Lidové noviny ve čtvrtek napsaly, že Vojenský historický ústav poprvé sečetl civilní oběti sovětských vojsk v Československu od srpna 1968 do roku 1991. Historici dospěli k číslu 402, přičemž toto číslo podle nich nemusí být konečné, mnoho materiálů v minulosti se skartovalo.