Česká republika chce pomáhat uprchlíkům na základě suverénního rozhodnutí vlády, nikoliv na základě mechanismů definovaných Evropskou unií. Postoj Česka, které nadále odmítá povinné kvóty pro přijímání migrantů, ve středu po jednání vlády zopakoval premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), který tak reagoval na nový návrh Evropské komise. Česko podle něj hájí principy zdravého rozumu.
Evropská komise oznámila, že do konce května předloží návrh, jak kvůli nynější migrační vlně dočasně přerozdělovat uprchlíky uvnitř celé Evropské unie. Do konce měsíce také evropská exekutiva navrhne program, v jehož rámci bude moci za dva roky do unie legálně přesídlit ze třetích zemí 20 tisíc lidí, které jednoznačně potřebují mezinárodní ochranu.
Ministerského předsedu návrhy Evropské komise prý poněkud překvapují, protože poslední jednání Evropské rady podle něj dospělo k dobrovolnosti přijímání uprchlíků. "Podle mého názoru není teď k dispozici v rámci Evropské unie legální rámec, na základě kterého by kvóty mohly být zaváděny," uvedl. Navíc je toho názoru, že přijetí kvót by mohlo povzbudit migrační tlaky směřující do Evropy.
Český podíl na programu přesídlení 20 tisíc lidí ze třetích zemí do EU by podle podkladových materiálů Evropské komise měl být 2,98 procenta, tedy 525 osob. "Tak 500 uprchlíků by Česko určitě zvládlo," řekl k tomu ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD). "Pět set uprchlíků zvládneme, ale chceme slyšet, co bude dál, chceme slyšet, za jakých podmínek," poznamenal. Vláda se podle něj bude ptát i na to, proč by podle návrhu měla ČR přijmout více uprchlíků než třeba Švédsko.
Sobotka opět zdůraznil, že Česko chce pomáhat na základě dobrovolnosti a podle svých možností a kapacit. Jednotlivé vlády zemí EU podle Sobotky ví nejlépe, jaká je u nich situace. S takovým postojem půjde Česko i do jednání Evropské rady. Chce v něm hájit zájmy země a "principy zdravého rozumu".
Ministerský předseda také poznamenal, že ČR není cílovou zemí migrantů, kterým podle něj nikdo v rámci schengenského prostoru stejně nemůže zabránit, aby odešli jinam. Systém kvót se tak podle něj vůbec nedá realizovat, aby byl dlouhodobě udržitelný.
Česká republika loni přiznala azyl či obdobný stupeň ochrany 765 lidem, nejčastěji občanům Ukrajiny, Sýrie a Kuby. Na Slovensku získalo azyl 175 lidí. Nejvíce uprchlíkům poskytlo útočiště Německo, a to 47 600 lidem. Následovalo Švédsko, Francie a Itálie.
Odmítavý postoj některých zejména východoevropských zemí, včetně Česka, ke kvótám už kritizovala část západních politiků i médií.
