Po referendu
Sobotka: Řeky v eurozóně proti jejich vůli neudržíme

Řekové se rozhodli pro horší a těžší variantu nejen pro Řecko, ale pro celou Evropu, komentoval řecké "ne" podmínkám věřitelů pro další finanční pomoc premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Podobně jako ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) a bývalý ministr financí Miroslav Kalousek u opoziční TOP 09 mluví Sobotka o možném konci Řecka v eurozóně.

"Chápu odhodlání (francouzského) prezidenta (Françoise) Hollanda a (německé) kancléřky (Angely) Merkelové, ale myslím, že je téměř nemožné držet Řeky v eurozóně proti jejich vůli," napsal Sobotka prostřednictvím vládního mluvčího Martina Ayrera.

Vicepremiér Pavel Bělobradek (KDU-ČSL) doufá navzdory řeckému "ne" v to, že zvítězí zdravý rozum. "Pokud ne, pak to bude nepříjemné pro celou EU, zejména státy eurozóny," napsal. Podle ministra financí Andreje Babiše (ANO) Řecko nemělo v eurozóně nikdy být. Skutečnost, že nemůže dluhy splatit, bylo podle něho jasné už před pěti lety. "Tehdy evropští politici přesunuli pohledávky soukromých věřitelů na bedra svých daňových poplatníků a teď se jim to bude těžko vysvětlovat, kdyby museli část dluhu odepsat," napsal Babiš. Bez odpisu části dluhu ovšem nemůže Řecko podle něho současnou krizi zvládnout. "Euro nebyl jen měnový projekt, ale i hospodářský. Proto Řecko v eurozóně nikdy být nemělo," dodal ministr financí.

"Otvírá se prostor pro to, aby Řecko opustilo eurozónu," soudí Zaorálek. Jde nyní o neznámou půdu, ale ta podle něho může za určitých podmínek dát Řecku šanci na nový začátek a skutečné zotavení. "Pro Evropu je to trochu šok, ale možná jsme takový šok potřebovali," napsal ministr zahraničí.

Podle Kalouska se další vývoj obtížně předvídá, to, že Řecko odejde z eurozóny, pokládá za nejpravděpodobnější. Cesta bude podle jeho názoru dlouhá, chaotická a bolestivá, což by mohlo zasáhnout eurozónu zbrzděním ekonomického růstu a zprostředkovaně i Česko. "Mohu se i mýlit, evropští lídři mohou přijít s nějakým rozhodným scénářem, který trhy naopak uklidní, a dopady to mít nebude," dodal Kalousek.

Místopředseda KSČM Jiří Dolejš podotkl, že řecká vláda tvrdila, že "ne" není o euru, ale o dalším jednání s věřiteli. "V případě 'ne' jde o to, zda to myslela vážně a co na to věřitelé. Řecko je prakticky v defaultu a tahle hra nemůže trvat dlouho. Žádný výsledek referenda nepřinese sám o sobě rozhřešení," napsal.

Výsledek řeckého referenda by měl zastavit sérii ekonomicky neefektivních a nesmyslných půjček ze strany věřitelů, je přesvědčen předseda ODS Petr Fiala. "Evropské státy ve snaze zachovat politické dogma stále užší politické integrace nenávratně ztratily 240 miliard eur. Tato praxe musí dneškem skončit," uvedl Fiala. Řecká krize by podle něho měla být i varováním pro Českou republiku před "socialisticky neodpovědnou ekonomickou politikou" i před "ideologicky motivovaným přistoupením k měnové unii".

"Řekové si vybrali ne a neodpovědná vláda premiéra Alexise Tsiprase slaví. Po vystřízlivění ale zjistí, že není co slavit," uvedl další místopředseda TOP 09 Marek Ženíšek. Řecko podle něho promarnilo období, které mohlo využít jako v minulosti Portugalsko nebo Irsko, kterým se podařilo z krize dostat. Nejtěžší období by Řekové měli podle Ženíška už za sebou. "Bohužel si vybrali jinou cestu, přestože dohoda byla téměř uzavřena," dodal.

Podle místopředsedy ODS a europoslance Jana Zahradila by EU měla začít vytvářet pravidla pro odchod států z eurozóny. A protože Řecko zůstává členským státem, EU by měla podle něho v první řadě zajistit, aby Řecko dodrželo své závazky s geopolitickým dopadem - zejména ochranu vnější hranice unie a zajištění dodávek zemního plynu.