Reakce na kritiku
Sobotka: Rozhodně nejsme nesolidární. Pomáháme

Český premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) opět odmítl spojování postojů evropských zemí k migrační krizi s penězi z evropských fondů. V reakci na kritiku rakouského ministra obrany Hanse Petera Doskozila ohledně chybějící solidarity Česka, Slovenska a Maďarska s ostatními zeměmi Evropské unie Sobotka zdůraznil, že Česko v souvislosti s migrační krizí pomáhá.

"Netýká se to České republiky, neodmítáme se podílet na společném řešení, my jsme jako země hodně aktivní při pomoci uprchlíkům například v Jordánsku, v Libanonu nebo v Turecku... Rozhodně nejsme země, která by nebyla solidární," řekl Sobotka novinářům v Lánech po sobotním jednání s prezidentem Milošem Zemanem a jeho poradci. Připomněl, že Česko se podílí na ostraze hranic ve Slovinsku a v Makedonii.

Doskozil řekl, že je neakceptovatelné, aby se země, které dostávají z unie tolik peněz, v případě krize odmítaly podílet na společném řešení. "Už nelze dále tolerovat, aby se čistí příjemci finančních prostředků z EU ... země, jimž se vyplatilo tolik peněz, v případě jakéhokoli problému obrátily zády a řekly: Ne. U jejich obyvatel to možná má ohlas, neslučuje se to ale s myšlenkou solidarity v EU," řekl ministr zpravodajskému serveru Spiegel Online.

"Odmítám to, aby kohezní fondy a evropské fondy byly používány jako nějaký klacek, který by měl nutit jednotlivé evropské státy k tomu, aby měnily svůj názor například na téma migrační politiky," reagoval Sobotka. Poukázal i na změnu postoje rakouské vlády, která začíná migraci regulovat. Posunuje se podle premiéra ke stanoviskům států visegrádské skupiny, které podle Sobotky zdůrazňují, že migrační politika nemůže být mez mantinelů a že je nutná ochrana vnější schengenské hranice unie.

Proti slovům rakouského ministra se ohradil i ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD). "Česká republika jako jedna z mála zemí striktně dodržuje pravidla pro migraci. Místo pochvaly nám ale vyhrožují," napsal na Twitteru.

Ministr Doskozil v rozhovoru rakouské rozhodnutí o uplatňování ročních kvót na přijímání uprchlíků v rozhovoru hájil. Vídeň chce za rok přijmout nanejvýš 37 500 žadatelů o azyl a stanovila také denní strop pro přijímání uprchlíků. Je ochotna jich denně do země vpouštět nanejvýš 3200 a vyřizovat na hranicích maximálně 80 žádostí o azyl. Podle něj kritika tohoto postupu není na místě, protože každá země si musí sama stanovit, o kolik migrantů se zvládne reálně postarat.