Evropská unie by měla co nejvíce klíčových otázek řešit hledáním konsensuální shody všech členských zemí, zdůraznil český premiér Bohuslav Sobotka. Teprve v případě, že se jednotný názor "přes veškerou snahu" najít nepodaří, otevřela by se cesta k užší spolupráci v dané otázce pro menší skupinu členských zemí. Takový postup navrhuje předseda unijních summitů Donald Tusk ve svém materiálu k diskusím o změnách Evropské unie, se kterým v pátek u snídaně seznámí šéfy států a vlád osmadvacítky.
Tuskův "jízdní řád", sestavený po konzultacích s hlavními městy a nazvaný "Agenda lídrů", obsahuje soupis témat, kterými by se měly unijní špičky zabývat na svých summitech v příštích měsících. Předseda Evropské rady ale tento seznam doplnil představou toho, jak by diskuse měly vypadat.
Hodlá například před každým bodem přijít s přehledem shod a rozdílů v názorech členských států. To by mělo premiérům a prezidentům na summitech umožnit "političtější" diskusi a skutečně hledat dohodu, kompromis a rozetnutí "gordických uzlů" u témat, na nichž se po měsíce nedokážou dohodnout resortní ministři či diplomaté.
Tusk zároveň zdůrazňuje potřebu jednoty 27 zemí Evropské unie, což je jeho klíčové téma od loňského britského rozhodnutí blok opustit. "Ale aby bylo jasno, jednota se nesmí stát výmluvou pro stagnaci, ale zároveň ambice nesmí být cestou k rozdělování," napsal Tusk v dopise šéfům států a vlád bloku před čtvrtečním a pátečním summitem. Je to jasný vzkaz především do Paříže. Francouzský prezident Emmanuel Macron, který nedávno nastínil vlastní představu dalšího směru evropské integrace, jednoznačně prosazuje, aby rychlejší země v zásadě nečekaly na ty pomalejší.
Česko, připomněl Sobotka, patří mezi země, které jsou vůči takové vícerychlostní Evropě opatrné. Už nyní jsou v EU skupiny s odlišným stupněm integrace, například eurozóna či státy schengenského prostoru volného pohybu. Nedávno se jen 20 zemí dohodlo na posílené spolupráci v souvislosti se vznikem úřadu evropského veřejného žalobce a nynější summit bude diskutovat o trvalé spolupráci ochotných států EU v obranné oblasti.
"Máme zájem, aby těch rychlostních pruhů bylo co nejméně a abychom pokud možno ve většině otázek postupovali společně," poznamenal Sobotka. Tuskův návrh podle něj vychází z toho, na čem se unijní politici dohodli na schůzkách v Bratislavě a v Římě. Proto si ČR přeje, aby byl Tuskův návrh důsledně realizován a aby se země skutečně nejprve snažily o konsensuální dohodu, než se otevře prostor k posílené spolupráci části z nich.
Opačný postup s sebou podle Sobotky nese velké nebezpečí fragmentace Evropy do "zájmových klubů", které budou mít tendenci uzpůsobovat si pravidla tak, aby jim vyhovovala co nejlépe. "Tady rizika pro ČR existují a může to znamenat i znepřehlednění toho, jak Evropa vůbec funguje," míní premiér.
