Ministrův bratr
"Sociální" Dobeš: Stížnosti na dávky? Jsou jich tisíce

Tvrdí o sobě, že je mnohem sociálně citlivější než jeho mladší bratr, ministr dopravy. Z pozice náměstka na ministerstvu práce a sociálních věcí chce Jan Dobeš pomoci rodičům malých dětí s návratem do zaměstnání a postarším lidem najít práci. Zavalen je ale i další částí své agendy - odvoláními proti rozhodnutím o výplatě sociálních dávek.

Jak často se s bratrem, ministrem dopravy Pavlem Dobešem bavíte i o něčem jiném než o politice?

Jsem velmi rád, když se začneme konečně bavit i o něčem jiném. Z logiky věci se spousta těch témat, která spolu probíráme, dotýkají toho, co děláme v této vládě.

V čem se názorově nejvíce lišíte?

Odlišných názorů máme překvapivě mnoho, už jenom proto, v jakých oblastech oba dva působíme. Já jsem mnohem více sociálně citlivě založený, léta jsem pracoval s lidmi, pro které je pomoc ze strany státu nebo komunity naprosto zásadní a neoddiskutovatelná a jsem přesvědčen,že se nedá nahradit. Takže se určitě lišíme v pohledu na daně. Já jsem spíš takový ochranitel jistých sociálních jistot, a tedy schvaluji jisté daňové zatížení jak zaměstnavatelů, tak zaměstnanců. Bratr je v tomto mnohem liberálnější.

S bratrem jste do Věcí veřejných přešli z SNK-ED. Proč jste se rozhodli pro změnu partaje?

Byl jsem místopředsedou místní organizace SNK-ED v Praze. Někdy na podzim 2009 jsme začali s VV jednat o možné spolupráci. Programy obou stran byly velmi podobné, a protože v roce 2010 nás čekaly hned dvoje volby, tak jsme přemýšleli, jak to pojmout jako koalice. Radek John pak přišel s nabídkou přechodu a kooptování jednotlivých členů SNK-ED do VV. A tehdy jsme se dohodli, že spíše než kandidovat jako koalice, tak věci nerozdělovat, ale využít synergie, že bude užitečnější a životaschopnější kandidovat jako jeden subjekt.

Proč jste se stal náměstkem až rok a půl po obsazení ministerstev? To je poněkud nestandardní.

V rámci dojednávání dodatku ke koaliční smlouvě v červnu 2011 vznesly VV požadavek na umístění jimi nominovaných lidí na ministerstva. Mě navrhla vicepremiérka Karolína Peake.

Na ministerstvu máte na starosti mimo jiné odvolací řízení v oblasti dávek. Jste teď po změnách v jejich vyplácení, které zatím vyvolaly jen kritiku, zahrnut stížnostmi a odvoláními?

Je jich značně, řádově tisíce. Od ledna jsme totiž přebrali druhou instanci odvolacího řízení proti rozhodnutí o dávce od krajských úřadů. Teď ale ještě řešíme odvolání, která jsme dostali z krajských úřadů - mají zákonné lhůty, které musíme splnit.

A pozorujete nárůst odvolání v souvislosti s lednovými změnami?

To je v současné době příliš brzy soudit. Vzhledem k tomu, že jsme až druhá instance, vyřizujeme teď odvolání z roku 2011, i když už jich máme pár i z letošního ledna. A dá se předpokládat, že někteří lidé, kteří pobírají dávky dříve vyplácené obecními úřady, nebudou souhlasit s rozhodnutím úřadu práce. Takže si dokážu představit, že se agenda navýší.

Dále jste zodpovědný za oblast rovných příležitostí žen a mužů. Jaké kroky v této oblasti chcete za ty dva roky, co zbývají do konce volebního období, stihnout?

Teď připravujeme priority pro rok 2012 a také jsme jmenovali nové členy rady pro rovné příležitosti, která k nám přešla z Úřadu vlády.

Jaké ale máte konkrétní cíle?

Chceme se zaměřit na slaďování pracovního a rodinného života, tedy vytvořit podmínky pro rodiče na rodičovské dovolené. Dále chceme podpořit větší zastoupení žen ve státní správě a politickém dění. Naše agenda se týká i rovnosti příležitostí z hlediska věku. Rok 2012 je rokem aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity, takže se soustředíme na zlepšení a zvýšení zaměstnávání osob v předdůchodovém věku, což je v současné době sociálně ohrožená skupina na trhu práce. A dotacemi z Norska chceme financovat masivní kampaň proti domácímu násilí, ať už na dětech, nebo na seniorech.

To jste vytyčil vaše cíle a priority. Jakými konkrétními opatřeními jich ale chcete dosáhnout? Čím konkrétně chcete přispět například ke sladění pracovního a rodinného života?

MPSV pilotně zkouší projekt takzvaně dětské skupiny. Legislativa, která tuto formu péče o předškolní děti upravuje, už je napsaná a je v připomínkovém řízení. Návrh zákona by se mohl dostat do sněmovny v polovině roku 2013 a bude znamenat nové možnosti alternativních institucí, které by měly rozšířit nabídku předškolní výchovy.

Co ještě může přispět k většímu zapojení rodičů malých dětí zpět do práce?

Firmy mohou vytvářet vlastní firemní školky a vláda může určitou formou soukromý sektor v tomto směru motivovat, ale ne mu to diktovat. Dětskou skupinu se snažíme zavádět i na dalších ministerstvech, ukazovat zaměstnavatelům, že existují možnosti sdíleného pracovního místa, zkrácených úvazků, ale v současné době dávají stále přednost klasickému plnému pracovnímu úvazku.

Proč podporujete alternativy a ne více míst v klasických mateřských školách?

Mateřská školka musí splňovat spoustu bezpečnostních, hygienických a stavebních podmínek daných ze zákona a to je pro ně limitní. Zásadní chybou bylo, že v 90. letech byly masivně rušeny, aniž by se vzal v úvahu budoucí demografický vývoj, takže dnes máme velký handicap. Zároveň ale dnes zakládat mateřské školky je stejně krátkozraké, jako bylo tehdy jejich rušení. Spíše jde o to, aby jejich počet reagoval na střednědobý a dlouhodobý výhled a my byli schopní predikovat, jak se velikost dětské populace bude vyvíjet.

Dnes je ale ta situace diskriminační. Pár šťastných rodičů dává děti do dotovaných státních školek, zbytek buď musí zůstat s dítětem doma, nebo platit drahé soukromé školky. Nebylo by řešením rozdělit peníze pro státní školky mezi rodiče s tím, že je mohou použít jen na školkovné?

Pokud by to bylo vázáno na rodiče, obávám se, že by to naráželo na jisté právní limity, třeba v případě firemních školek. Navíc od plošnosti se ministerstvo snaží upustit a přejít k adresnosti. A umístit dítě do státní školky je obtížné jen v některých lokalitách, zejména v krajských městech. V Brně a v Praze je poptávka několikanásobně vyšší než nabídka. A i kdybychom na to přistoupili, mohly by takové školky začít fungovat až od roku 2014, a to bychom se mohli dostat do stejné situace jako v devadesátých letech, kdy jsme měli spoustu nevyužitých předškolních zařízení.

Zmiňoval jste podporu zaměstnávání lidí v předdůchodovém věku. Jaké prostředky k tomu chcete využít?

Vytváříme dotační výzvy v rámci programu Lidské zdroje a zaměstnanost, pomocí kterých bychom chtěli podpořit zaměstnavatele, kteří nabízejí sdílená místa. Skutečně jsou pracovní místa, o které se mohou podělit zkušení pracovníci před koncem své kariéry a fungovat jako mentoři pro ty mladší nováčky. A už máme zpětnou vazbu, že to je výhodné jak pro zaměstnavatele, tak pro oba zaměstnance. Také chceme podpořit ageing management.

Co si pod tím má čtenář představit?

Takové vedení se snaží vytvářet takové podmínky pro jednotlivé zaměstnance podle toho, v jakém se zrovna nacházejí životním období. Mladý, dravý pracovník má jiné představy a potenciál než jeho pětapadesátiletý spolupracovník. A úkolem age managementu je propojovat silné stránky obou dvou. V tom je nejdále Finsko.

Nejste v trochu schizofrenní situaci, když jako představitel strany, která se prezentuje jako "sociální pojistka", musíte zároveň hájit kroky ministra z pravicové TOP 09?

Tato koalice prochází ne vždy úplně jednoduchou cestou nacházení kompromisů. Těch názorů na koncepčních poradách, které máme na ministerstvu týden co týden, je velká spousta a ty se střetávají, ale navenek je důležité komunikovat jednu už dojednanou cestu, byť uvnitř je podrobena břitké diskusi.

 

Jan Dobeš (1976) Od ledna 2012 náměstek na ministerstvu práce pro sociální začleňování a rovné příležitosti. Vystudoval psychologii a speciální pedagogiku na UK. V letech 1999-2010 pracoval jako dětský a rodinný psychoterapeut na Lince bezpečí, poté ve středisku výchovné péče o děti s poruchou chování v pražských Modřanech. V roce 2008 vedl předvolební kampaň do Senátu Zuzany Baudyšové z Nadace Naše dítě. V roce 2009 přestoupil z SNK-ED do Věcí veřejných. Před příchodem na MPSV pracoval jako zpravodaj odborné komise VV pro sociální věci. Jeho bratr Pavel Dobeš řídí ministerstvo dopravy.