Tikající bomba
Sociálních "ghett" přibývá. Je jich na čtyři stovky

Počet sociálně vyloučených oblastí, v nichž jsou nuceni žít chudí lidé, se v Česku neustále zvyšuje. Podle odhadů ze Zprávy o stavu romské menšiny, kterou ve středu projednala vláda, jich je nyní okolo čtyř stovek. Ještě v roce 2006 byl jejich počet "pouze" 330.

Například v Karlovarském kraji dosahoval v roce 2006 počet těchto lokalit podle Analýzy sociálně vyloučených romských lokalit a absorpční kapacita subjektů působících v této oblasti třinácti. Podle nejnovějších studií se však v roce 2012 tato "ghetta" objevovala už v 31 městech. "Došlo také k nárůstu poštu osob, které na jejich území žijí, z původních tří až čtyř tisíc na sedm tisíc obyvatel," konstatuje Zpráva o stavu romské menšiny.

Za vznik těchto sociálně vyloučených lokalit v Karlovarském kraji podle analýz může mimo jiné prodej obecního bytového fondu soukromým vlastníkům, kteří nyní pronajímají byty nízkopříjmovým romským domácnostem. Část pronajímatelů nezajišťuje správu ani opravy domu, pronajímá byt nájemníkům bez nájemní smlouvy a požaduje vysoké nájmy za nekvalitní bydlení. "Část obecního bytového fondu byla rozprodána do rukou realitních kanceláří, které nyní stěhují romské obyvatele z větších měst do těchto nájemních bytů či na ubytovny v menších obcích," konstatuje se ve zprávě.

Dalším mechanismem byl postupný zánik klíčových podniků v lokalitách, kde dříve jejich obyvatelé pracovali, ale v současnosti jsou bez zaměstnání a v nejisté ekonomické situaci. Žijí totiž v regionech s vysokou mírou nezaměstnanosti, kde je málo pracovních příležitostí.

Obdobný nárůst vyloučených území zaznamenal i Olomoucký kraj. V roce 2006 tam bylo 27 vyloučených lokalit s počtem obyvatel 4,5 tisíce až pět tisíc. Podle nejnovějších analýz se do roku 2012 počet těchto problémových lokalit zvýšil na 47. V Moravskoslezském kraji bylo v roce 2006 v sociálně vyloučených lokalit 28 a žilo v nich asi deset tisíc lidí. V roce 2012 jich bylo už 44. Podle odhadů romských poradců žije na území kraje až 50 tisíc Romů, z nichž 30 tisíc žije právě v těchto místech.

I v dalších krajích byla zaznamenána migrace romských domácností z větších měst do menších. Zpráva o stavu romské menšiny to dává do souvislosti s pokračující privatizací obecního bytového fondu, který ve větších městech skupují soukromí vlastníci. "Pro vystěhované sociálně slabé romské domácnosti znamená přechod na venkov z větších měst, kde měly podporu širší rodiny, lepší dostupnost sociálních služeb při řešení sociálních problémů, vyšší šanci na získání pracovního místa, další sociální propad, neboť v novém bydlišti nejsou dostatečné zdroje obživy a podpory," konstatuje se ve zprávě.

Postupem času přitom podle ní dochází ke koncentraci sociálních problémů jejich obyvatel, jako je nezaměstnanost, chudoba a materiální deprivace, riziko ztráty bydlení kvůli krátkodobým kontraktům s provozovateli ubytoven a nedostatečnému příjmu, problémy spojené s evidencí pobytu, s docházkou dětí do školy. "Přitom absorpční kapacity obcí a dalších veřejných institucí mnohdy na jejich řešení nestačí a posléze se stává situace v obci neúnosná, zejména pokud je obec součástí strukturálně postiženého regionu, kde je méně příležitostí pro všechny místní obyvatele," dodává zpráva.

Na vývoji se podle ní často podílejí samotné obce, alespoň podle popisu situace v Olomouckém kraji. "V kraji byla zaznamenána i řízená migrace, kdy bylo možné hovořit o otevřené či skryté podpoře vystěhování ze strany obcí," popisuje průběh vzniku "ghett" zpráva. Obce při tomto svém postupu podle zprávy využívají například doplatku na bydlení, "jehož přiznání je předmětem správního posouzení a využívá se i v případech hodných zvláštního zřetele k zajištění jiného ubytování (tj. na ubytovnách)". Bývá prý využíván jako nástroj k udržování obyvatel mimo obec, kde se dávky vyplácejí.

V sociálně vyloučených lokalitách přitom nežijí pouze Romové, ale i příslušníci majoritní společnosti. Podle analýzy z roku 2006 v nich žilo 60 až 80 tisíc lidí. V 80 procentech těchto lokalit byl přitom odhadovaný podíl Romů nadpoloviční, ve více než 40 procentech převyšoval podíl Romů 90 procent.