Jednání
Šojdrová s Hamáčkem mluvila o přijetí skupiny syrských sirotků

Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) podle europoslankyně Michaely Šojdrové slíbil, že bude s Řeckem intenzivně jednat o syrských sirotcích. Šojdrová to řekla po schůzce s ním. Česko by mohlo přijmout malou skupinu nedoprovázených dětí z řeckých uprchlických táborů. V únoru europoslankyně přivezla seznam 14 kandidátů.

"Seznam je sice z jednoho zařízení, takových zařízení je tam ale asi šedesát," řekla Šojdrová. Hamáček podle ní slíbil urgovat odpověď řecké strany. "Viděl, že děti tam jsou, jsou z různých zemí a jsou tam i malí Syřané. Pochopil, že je možnost naplnit jeho záměr a přivést malou skupinu syrských nedoprovázených dětí," dodala.

Před schůzkou uvedla, že vicepremiér odmítl přijmout spolu s ní členy platformy, která se zasazuje o přijetí nedoprovázených dětí-uprchlíků z Řecka. Na mysli měla iniciativu Češi pomáhají, Organizaci pro pomoc uprchlíkům a společnost Dobrá rodina.

Europoslankyně loni na podzim oznámila, že by chtěla z přeplněných uprchlických táborů v Řecku přesídlit do Česka pět desítek syrských dětí bez doprovodu jako solidární humanitární gesto. Premiér Andrej Babiš (ANO) projekt označil za nesmyslný a dodal, že lepší je pomáhat sirotkům přímo v jejich vlasti. Uvedl, že Česko se má postarat o své sirotky a syrští sirotci nejsou často malé děti, ale chlapci od 12 do 17 let. Před časem ministerský předseda uvedl, že chce v Sýrii vybudovat centrum pro sirotky. Plán je podle něj jeho soukromou iniciativou, nikoli projektem českého státu.

České úřady dostaly v posledních deseti letech 85 žádostí o ochranu od dětských uprchlíků, kteří dorazili do republiky z ciziny bez doprovodu dospělých. Od roku 2015 se takový případ neobjevil. Vyplývá to ze statistik ministerstva vnitra. Počty opuštěných dětských běženců klesají, před lety se jich do ČR dostávaly desítky ročně.

Podle odborníků na migraci patří nezletilí uprchlíci k nejzranitelnějším skupinám a je nutné jim věnovat pozornost. Stávají se totiž často obětí obchodu s dětmi. Bývají nuceni ke krádežím, žebrání či prostituci. Experti připomínají, že při práci s dětskými běženci je nutné brát ohled nejen na to, že pocházejí z jiné kultury, ale hlavně na jejich traumata. Některé děti totiž celý život prožily ve válce.