Nová studie
Solární proud bude levnější než nový Temelín

Výrazně levnější fotovoltaické panely a výrazně levnější elektřina, kterou vyrobí. Podle nové studie německého sdružení Agora klesne cena solárních elektráren v příštím desetiletí o třetinu, v dlouhodobém výhledu dokonce o dvě třetiny. A proud bude levnější než z jádra nebo uhlí.

Součástí německé studie je i modelový příklad pro Českou republiku. A z něj vyplývá, že by solární energetika mohla konkurovat případným novým jaderným zdrojům už po roce 2025. Je to zhruba ve stejné době, kdy ministerstvo průmyslu plánuje případnou stavbu dalších reaktorů v Temelíně.

Zpráva, která vychází z dat uznávaných expertů z Fraunhofer Institutu pro solární energetické systémy, totiž vypočítává, že by do roku 2025 měla cena elektřiny z fotovoltaických elektráren v Evropě klesnout na 40 až 60 euro za megawatthodinu (zhruba 1 až 1,50 korun za kilowatthodinu). Elektřina z nových uhelných či plynových elektráren přitom podle studie už dnes stojí mezi 50 až 100 euro za megawatthodinu a z jaderných elektráren přes 110 euro.

Zpráva rovněž předvídá, že se účinnost panelů díky technologickému vývoji zdvojnásobí, což znamená, že k výrobě stejného množství energie bude zapotřebí menší plocha, méně materiálu, ale třeba také nižší náklady na instalaci a údržbu. Nejlevnější přitom bude solární energetika pochopitelně v zemích, kde svítí nejvíc slunce. Například už dnes velké solární parky v Dubaji vyrábějí elektřinu za 50 euro za megawatthodinu.

"Solární energetika je jediným zdrojem, který dokázal za krátký čas srazit své náklady o desítky procent a v dalším zlevňování technologie nezastavitelně pokračuje," okomentovat německou studii Martin Sedlák z Aliance pro energetickou soběstačnost.

Němečtí autoři zprávy ovšem upozorňují, že pozitivní vývoj v solární energetice bude pokračovat jen v případě, když se podaří udržet stabilní prostředí pro jejich rozvoj. V opačném případě může cena fotovoltaických projektů stoupnout až o 50 procent. "Příznivé podmínky financování a stabilní právní rámec jsou životně důležité podmínky pro dosažení levné a čisté solární energie," sdělil Patrick Graichen, ředitel sdružení Agora, která studii připravila.

V Česku úřady a politici plynulý rozvoj fotovoltaiky v minulých letech nezvládly, náklady na podporované zdroje - především starší solární elektrárny - dosahují ročně desítek miliard korun. Nové fotovoltaické systémy už nedostávají žádnou provozní dotaci. Podpora ovšem podle Veroniky Knoblochové z České fotovoltaické průmyslové asociace může být i nefinanční. Knoblochová zmiňuje takzvaný net-metering. Jeho princip je jednoduchý: majitel malé solární elektrárny třeba na střeše svého domu spotřebovává proud ze svých panelů, ale také z veřejné sítě, když mu jeho domácí zdroj nestačí. Platí ovšem jen za "veřejnou" elektřinu.

"Sluneční energetika je celosvětově jedním z nejrychleji se rozvíjejících oborů, proto věříme, že si solární panely díky klesající ceně opět najdou své místo na střechách rodinných domů nebo továrnách v České republice," sdělila Knoblochová.

"Než se dostaneme do roku, ke kterému směřují experti Agora cenovou konkurenceschopnost solární energetiky, můžeme fotovoltaiku podporovat pomocí takzvaného net-meteringu. Právě tento systém podpory je vedle stabilního podnikatelského prostředí a odstranění zbytečné administrativní zátěže důležitým nástrojem pro obnovení zájmu o decentralizovanou energetiku," dodala.