Soud dal ženě šanci na náhradu za půdu na Podkarpatské Rusi

Domácí
23. 6. 2016 13:03
 Podkarpatská Rus byla součástí Československa od roku 1919 (historické foto).
Podkarpatská Rus byla součástí Československa od roku 1919 (historické foto).

Ústavní soud (ÚS) dal ženě šanci na peněžní náhradu za půdu, o kterou její babička přišla po předání Podkarpatské Rusi Sovětskému svazu. Náhradu nezískala kvůli tomu, že babička nehospodařila v jednotném zemědělském družstvu, nebyla ani drobným zemědělcem. Ve sporu jde o víc než pět milionů korun, znovu jej musí projednat Obvodní soud pro Prahu 1.

Podle ústavních soudců justice chybovala, když formalisticky použila vyhlášku z roku 1959 o vnitrostátním vypořádání některých nároků. Vyhláška totiž upřednostňovala socialistické či družstevní vlastnictví. Diskriminační pasáž vztahující se k odškodnění jen jisté skupiny osob nepochybně odporuje Listině základních práv a svobod, rozhodl ÚS.

Rodina zanechala na Podkarpatské Rusi sedm hektarů půdy v katastru obce Malé Gejovce a jednu stavební parcelu. Náhradu nezískala ani za totality, ani po roce 1989. Ministerstvo financí nárok zamítlo v roce 2008, poté začal soudní spor, který se po dnešku vrátí znovu k první instanci.

Ústavní soudci připomněli povinnost vykládat restituční předpisy tak, aby se podařilo odstranit či zmírnit co nejvíce majetkových a jiných křivd z minulosti. "Mnohdy složité restituční řízení nevyvazuje orgány veřejné moci z povinnosti udělat vše pro spravedlivé řešení konkrétního případu," stojí v nálezu soudce zpravodaje Davida Uhlíře.

Podkarpatská Rus byla součástí Československa od roku 1919. Na počátku druhé světové války ji zabrala maďarská armáda. V roce 1945 území získal Sovětský svaz. Češi se tam už vrátit nestihli. Sovětský svaz pak poskytl zhruba 920 milionů korun jako vyrovnání za nemovitosti. Někdejší majitelé z řad Čechoslováků však od komunistické vlády dostali jen asi 13 milionů korun - zbytek si režim ponechal.

Novou cestu k náhradě umožnil speciální zákon z roku 2009. Žadatelé měli ze zákona nárok na desetinásobek ceny nemovitostí stanovené podle příslušných vládních nařízení a vyhlášek z let 1947 až 1959. Maximální částka činila dva miliony korun za jeden majetek. Žádosti mohli do konce roku 2013 podávat lidé, kteří o majetek přišli, jejich manželé či děti.

Autor: ČTK Foto: ČTK

Další čtení

Jan Lipavský vede českou diplomacii od prosince 2021

Domácí
2. 7. 2025

Zlínský kraj zajistí posílení dopravy na Dny lidí dobré vůle ve Velehradě

Domácí
2. 7. 2025

Nymburskou nemocnici ochromil kyberútok, funguje v nouzovém režimu

Domácí
1. 7. 2025

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ