Soud: Jít s chemií na kůrovce na Šumavě bylo nezákonné

Domácí
11. 6. 2013 12:28
Kůrovec se ve velké míře na Šumavě vyrojil po ničivém orkánu Kyrill v roce 2007. Od té doby se k jeho likvidaci mimo jiné používají i chemické prostředky.
Kůrovec se ve velké míře na Šumavě vyrojil po ničivém orkánu Kyrill v roce 2007. Od té doby se k jeho likvidaci mimo jiné používají i chemické prostředky.

Hubení kůrovce v šumavském národním parku pomocí chemických postřiků bylo v roce 2012 podle krajského soudu v Českých Budějovicích protizákonné. Ministerstvo životního prostředí a správa NP Šumava při potvrzení výjimky na užití chemie chybovaly, nenechaly si posoudit vliv pesticidů na chráněnou přírodu.

Chemické postřiky podle rozsudku mohou způsobit uhynutí řady dalších druhů hmyzu, ptáků, vodních živočichů a ohrozit i chráněného tetřeva. Ředitel NP Šumava Jiří Mánek tvrdí, že park nepostupoval protiprávně, protože k zásahům přistupoval na základě vykonavatelného rozhodnutí ministerstva. Proti rozhodnutí krajského soudu lze podat kasační stížnost.

"Ministerstvo životního prostředí se ale po prostudování rozsudku rozhodlo, že kasační stížnost podávat nebude," řekl mluvčí úřadu Matyáš Vitík. Rozsudkem soudu bylo podle něj zrušeno i rozhodnutí vydané Správou NP Šumava a věc byla Správě postoupena k dalšímu řízení.

"Jde o soudní spor, který se týkal roku 2012, ale podle nás vlastně potvrzuje, že jakékoliv použití chemie v národním parku bylo protizákonné. To znamená, že jde i o roky předchozí," řekl Jaromír Bláha z Hnutí Duha. "Formulace o protizákonné činnosti považuji za lživé," řekl Mánek. "Soud až letos, v roce 2013 zrušil povolující rozhodnutí ministerstva pro minulý rok a vrátil věc k dalšímu řízení," uvedl.

Podle ekologických aktivistů chemický postřik nelikviduje pouze škodlivého kůrovce. Navíc látka cypermethrin, kterou postřiky obsahují, patří ke skupině jedů narušující funkce hormonů a imunitní systém.

Kůrovec se ve velké míře na Šumavě vyrojil po ničivém orkánu Kyrill v roce 2007. Od té doby se k jeho likvidaci mimo jiné používají i chemické prostředky. Šumavský národní park musí každý rok žádat o udělení výjimky pro tento postup v boji s kůrovcem.

"Nutno dodat, že loňský rok, na nějž se rozhodnutí soudu vztahuje, správa parku pravděpodobně používala chemického postřiku výrazně méně než v letech minulých. Souvisí to s tím, že gradace kůrovce klesá," řekl Bláha. Mánek uvedl, že loni NP Šumava použil na likvidaci škůdce 93 litrů chemických prostředků, zatímco v roce 2007 to bylo 2596 litrů. Park se chystá i letos bojovat s kůrovcem tímto způsobem, a zažádal si proto o výjimku.

"Já jsem byl proti použití chemie, ale odborníci mě ujistili, že kdybychom ji letos nepoužili, muselo by být na ochranu proti kůrovci pokáceno až šestkrát více stromů," řekl Mánek.

Autor: ČTK Foto: ČTK

Další čtení

Novinářská prohlídka teplárny Kladno vyrábějící i elektřinu, která jako jedna z mála tuzemských zařízení dokáže v případě blackoutu obnovit provoz, aniž by potřebovala napětí ze sítě (takzvaně ze tmy), 14. července 2025, Kladno. Obdobných elektráren, které jsou autonomní, je v ČR jen několik. Na snímku je dieselgenerátor, který zásobuje elektřinou plynovou turbínu.

Teplárna Kladno vyrábějící i elektřinu umí při blackoutu sama obnovit provoz

Domácí
14. 7. 2025
ilustrační foto

Deštivé počasí brzdí sklizeň obilovin v Jihočeském kraji

Domácí
14. 7. 2025
Dominik Feri u soudu

Feriho dále vyšetřují za další znásilnění. Se stížností proti u soudu neuspěl

Domácí
14. 7. 2025

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ