Obrana majetku
Soud mírní výrok: Zabití zloděje je vraždou, když je na útěku

Stanovisko Nejvyššího soudu o rozlišování mezi vraždou a mírněji trestaným zabitím v případě útoku okrádaného člověka na zloděje má užší platnost, než se původně uvádělo.

Podle upřesnění Nejvyššího soudu se týká případů, kdy zloděj již krádež dokonal a je na útěku, případně prchá bez kořisti kvůli vyrušení. Pokud na něj v této situaci okrádaný zaútočí, měl by být souzen za vraždu, a nikoliv za zabití. Jinak nadále platí, že člověk má právo bránit před zlodějem svůj majetek.

"Stále platí, že každý má právo chránit a bránit svůj život, zdraví i majetek a v krajním případě (při dodržení zásad nutné obrany) i se zbraní v ruce," uvedl mluvčí soudu Petr Knötig.

Pokud však už zloděj přímo neohrožuje majetek okrádaného, je útok na něj pokusem o vraždu. "Zjednodušeně řečeno, nelze usmrtit zloděje, který prchá z místa činu a v krádeži již nepokračuje, protože to již není obrana majetku, ale pomsta. Za takovýto čin pak hrozí okradenému trestní stíhání pro vraždu, a ne pro zabití," popsal Knötig.

Záleží na míře rozrušení

O rozlišování mezi zabitím a vraždou se začalo v médiích mluvit kvůli sjednocujícímu stanovisku a právní větě, které soud zveřejnil v úterý. Soud v něm uvedl, že prostá krádež majetku, i když jde o zavrženíhodný skutek, není podnětem k takzvanému silnému rozrušení. Právě silné rozrušení je jednou z podmínek pro to, aby bylo usmrcení člověka považováno za zabití, a nikoli za vraždu.

Nejvyšší soud vydává sjednocující stanoviska v okamžiku, kdy české soudy v obdobných případech nerozhodují jednotně. Podnětem k novému stanovisku byl případ Karla Bašty, jenž předloni v Ivančicích na Brněnsku použil zbraň proti skupince mladých lidí, z nichž někteří se vloupali do jeho sběrny surovin. Majitel sběrny střílel na již ujíždějící vozidlo, kde podle něj byli zloději. V něm jedoucí mladou ženu tehdy výstřel z brokovnice připravil o zrak.

Krajský soud v Brně nejprve Baštu potrestal za pokus o vraždu šesti roky vězení. Vrchní soud poté rozsudek překvalifikoval na pokus o zabití a muži uložil trest tři roky vězení s podmíněným odkladem na pět let. Nejvyšší soud však vyhověl dovolání Nejvyššího státního zastupitelství a případ do Olomouce vrátil k novému projednání. Při novém procesu pak Bašta znovu odešel od vrchního soudu s šestiletým trestem za pokus o vraždu.