Nejvyšší správní soud (NSS) navrhne Ústavnímu soudu zrušení pětiprocentní hranice pro vstup do europarlamentu. Volební senát tak vyhověl podnětu Strany zelených. Podobnou argumentaci uplatňovala ve své stížnosti také Česká pirátská strana. Správní soud nyní obě řízení přeruší a počká na verdikt ústavních soudců. Obě strany zůstaly ve volbách těsně pod hranicí pěti procent, piráti získali 4,78 procenta, zelení 3,77 procenta. Žádné další stížnosti NSS nevyhověl. Zelení i piráti rozhodnutí vítají.
Podle soudce zpravodaje Tomáše Langáška NSS shledal, že sporná část zákona o evropských volbách omezuje volnou soutěž politických sil, rovnost hlasovacího práva a právo na přístup k voleným funkcím za rovných podmínek. Evropský parlament navíc hraje ve fungování unie zatím méně významnou roli, než jakou hrají národní parlamenty v členských zemích. Proto se klauzule nejeví tak potřebná jako ve sněmovních volbách, kde ji už dříve Ústavní soud (ÚS) schválil.
Podle předsedy volebního senátu Jana Passera jsou možnosti, jak může ÚS nyní rozhodnout, široké. "Má širší manévrovací prostor z hlediska časových účinků svého rozhodnutí," řekl Passer. Pětiprocentní hranici ÚS může zrušit, ovšem jen pro budoucnost.
Stejně tak může průlomově zasáhnout do výsledků voleb a dát podnět k tomu, aby se mandátů ujali zelený Ondřej Liška a pirát Ivan Bartoš, a to zřejmě na úkor Miroslava Pocheho (ČSSD) a Tomáše Zdechovského (KDU-ČSL). Volební senát ale nevyhověl návrhu na předběžné opatření, které by zabránilo Pochemu a Zdechovskému začít vykonávat jejich mandát.
Zelení i piráti rozhodnutí vítají. "Oceňujeme, že se Nejvyšší správní soud ztotožnil s naší argumentací. Výsledky voleb do europarlamentu totiž jasně ukázaly, že hlas některých voličů měl větší váhu než hlas jiných. Zatímco na jeden mandát europoslance stačilo 50 tisíc hlasů lidoveckých voličů, zeleným nestačilo ke zvolení ani 57 tisíc hlasů, a pirátům dokonce ani 72 tisíc," uvedla první místopředsedkyně zelených Jana Drápalová. Jakub Michálek z České pirátské strany si myslí, že má návrh u Ústavního soudu šanci na úspěch.
Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) zrušení hranice nepodporuje. "Pětiprocentní hranice pomáhá vytvářet a integrovat hlavní názorové proudy. Brání roztříštěnosti, a tím i neschopnosti se domluvit," uvedl. Podobně se na věc dívají i zástupci opoziční TOP 09 a ODS. "Věcně tomu nefandím, ale názor ÚS budu respektovat," řekl místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek. "Podobná rozhodnutí nemá činit soudní moc, ale moc zákonodárná," doplnil šéf ODS Petr Fiala.
Pětiprocentní hranice má smysl i podle šéfa vládních lidovců Pavla Bělobrádka. "I teď se skládají frakce po jednom poslanci," napsal Bělobrádek s tím, že politici v Německu, kde soud hranici pro vstup také zrušil, to nedoporučují. "Do parlamentu se pak snáze dostávají extremisté," uvedl Bělobrádek. Naopak vicepremiér Andrej Babiš (ANO) ve zrušení hranice pro eurovolby nevidí problém, navýšil by ale na dvojnásobek nutný zisk ve volbách do Sněmovny.
Pětiprocentní limit odpovídá tomu, že stejná hranice je i u ostatních typů voleb poměrným způsobem - sněmovních, krajských a obecních. V jejich případě má usnadnit zformování většiny v příslušném zastupitelstvu. Kdyby pětiprocentní klauzule neexistovala, představoval by hranici pro vstup do europarlamentu přirozený práh. Ten se odvíjí od volebního systému, počtu kandidujících stran a účasti ve volbách. V posledních volbách se pohyboval kolem tří a půl procenta. Znamenalo by to mandát pro piráty i zelené na úkor KDU-ČSL a ČSSD.
Sedmičlenný volební senát nebyl jednomyslný. Odlišné stanovisko zaujali soudci Zdeněk Kühn, Miloslav Výborný a Radan Malík. Nyní se bude návrhem zabývat plénum, tedy sbor všech ústavních soudců. Ke zrušení jakékoliv právní normy je potřeba devět hlasů z patnácti. "Průměrná délka řízení v plenárních věcech byla loni devět měsíců," řekla mluvčí soudu Miroslava Sedláčková. NSS nepožádal o přednostní projednání. "ÚS si je bezpochyby vědom významu této kauzy," uvedl Passer.
NSS dostal celkem šestnáct volebních stížností. Kromě dvou přerušených podnětů všechny odmítl, zamítl či odložil bez projednání, a to i přesto, že přinejmenším ve dvou případech zjistil chyby volební komise. Nemohly však ovlivnit volbu konkrétních kandidátů. Komise v Praze 9 nezapočítala dva preferenční hlasy pro kandidáta ČSSD Jana Straku. V Lysovicích na Vyškovsku zase komise šest hlasů určených Straně svobodných občanů přičetla jiné straně, konkrétně Komunistické straně Československa.
