Soud o reklamaci se prodraží. Zákazníkům mizí možnost obrany

Ukřivděným zákazníkům mizí možnost obrany. Dnes při konfliktech spojených s reklamací zboží nemají jinou možnost než se obrátit na soud. Ten se jim však od 1. září pořádně prodraží. Za rozhodnutí ve sporu o rozpadlé tenisky za pětistovku nově zaplatí tisíc korun. Zdražují však všechny soudní poplatky. A tak například manželé za rozvod zaplatí dvojnásobek.

Nepoctivým obchodníkům roste příležitost k prodávání zmetků. Mizí pravděpodobnost, že by je někdo pohnal před soud za to, že odmítají reklamovat například tenisky, které se po měsíci nošení rozpadly. Do konce srpna by si za tento spor soud určoval poplatek 600 korun. Od prvního září si však napočítá tisíc korun.

Takový případ zaznamenalo v posledních týdnech Občanské sdružení spotřebitelů TEST. Pomáhalo ve sporu muži, který se rozčílil kvůli nefunkčním botám za šest set korun a nelitoval času a dalších peněz, aby se domohl spravedlnosti u soudu. Žalobu stihl podat ještě podle starých pravidel. Teď už by si to zřejmě rozmyslel, protože soudní poplatek by cenu obuvi převyšoval skoro dvojnásobně. 

Nepoctiví podnikatelé si mohou gratulovat

"Vzhledem k tomu, že spotřebitelské spory se většinou týkají malých částek v řádech stokorun, se obáváme toho, že zvýšení soudních poplatků může být pro mnohé spotřebitele dalším důvodem, proč spor raději vzdají," řekl Jan Votočka ze sdružení TEST.

V poradně si všimli, že do soudní pře jde už nyní jen osm procent lidí, kteří jsou ve spotřebitelských sporech jednoznačně v právu. "Jestli teď ten počet klesne na čtyři procenta, mohou si nepoctiví podnikatelé gratulovat," dodal Votočka.   

Ministerstvo spravedlnosti, které změnu v poplatcích prosadilo, si od ní slibovalo, že uleví soudcům od sporů, které by bylo možné řešit jinak. To však není případ spotřebitelských sporů. Na rozdíl od tahanic o finance do nich totiž nemůže zasáhnout rozhodce.

Podle ministerstva však norma reaguje i na zvýšení cen a platů v posledních letech a na skutečnost, že české soudní poplatky jsou nejnižší v Evropě. Díky změně by příjmy státu z občanskoprávních řízení měly vzrůst o 300 až 400 milionů asi na 1,2 miliardy korun ročně.
Změnu zákona neschválil Senát, podle kterého norma ještě více naruší právo chudších lidí na spravedlivé projednávání případů. Sněmovna však veto horní parlamentní komory přehlasovala. Justice totiž stojí stát přes deset miliard ročně a norma sleduje úsporné cíle kabinetu. Lidé zároveň budou moci nadále žádat snížení nebo odpuštění poplatku.

Peníze ze sporů nepůjdou na zlepšení a zrychlení chodu justice. Soudy totiž na peníze vybrané na soudních poplatcích nesmějí vůbec sáhnout a musejí je vždy na konci roku posílat státu.