Ústavní soud odmítl stížnost Ludmily Brožové-Polednové proti pokračování procesu, v němž čelí obžalobě z podílu na justiční vraždě Milady Horákové.
Bývalá prokurátorka neúspěšně napadla rozhodnutí Nejvyššího soudu, který ji poslal zpět k vrchnímu soudu, protože její čin není promlčený. Vrchní soud další jednání v kauze už dříve svolal na září.
ČTĚTE TAKÉ: Prokurátorka Horákové si vymohla odklad na září
Obhajoba ve stížnosti zpochybňovala názory Nejvyššího soudu. Brožová-Polednová prý nenese trestní odpovědnost, čin je údajně promlčený. Ústavní soudci ale stížnost bez bližšího zkoumání odmítli jako nepřípustnou a předčasnou. V kauze Brožové-Polednové totiž ještě nepadlo konečné rozhodnutí, což je ve většině případů podmínka pro podání stížnosti.
"Pokud toto trestní řízení dospěje k novému pravomocnému rozhodnutí, jež bude konečné, není vyloučeno opětovné podání ústavní stížnosti," uvedl v usnesení senát Ústavního soudu s předsedou Janem Musilem. K neveřejnému rozhodnutí o stížnosti stačily soudcům dva týdny.
Prominutí osmi let
Městský soud v Praze loni nejprve potrestal Brožovou-Polednovou za podíl na vraždě osmi roky vězení. Vrchní soud ovšem rozhodl, že čin je promlčený, a zprostil ji obžaloby. Nejvyšší soud kauzu vrátil k novému projednání. Vrchní soud se případem bude dále zabývat 9. září, a to v Plzni, aby se mohla jednání zúčastnit Brožová-Polednová, která se kvůli zdravotním problémům nedostane do Prahy.
"Ústavní soud bral stížnost jako předčasnou, názor na to může být různý. Připustil však, že se na něj můžeme obrátit znovu, takže ještě není konec," řekl dnes právní zástupce Brožové-Polednové Vladimír Kovář. Podle jeho slov nyní spolu s klientkou počkají, co se bude dít 9. září a podle toho zareagují. 
Právnička a demokratická politička Horáková byla v roce 1949 zatčena a v červnu 1950 odsouzena k trestu smrti. Podle tehdejší obžaloby připravovala jako hlava spikleneckého centra návrat ke kapitalismu, spolupracovala s dalšími "zrádci režimu" a nepřátelským agentům předávala důležité informace. Spolu s Horákovou bylo v procesu odsouzeno dalších 12 lidí, tři z nich k trestu smrti.
Soudce Nejvyššího soudu Petr Hrachovec jednání Brožové-Polednové v procesu s Horákovou už dříve označil za totální etické selhání. "Byla to nejnázornější forma zneužití soudního řízení proti takzvaným třídním nepřátelům," uvedl Hrachovec. Velmi dobře prý věděla, co od ní strana očekává.
Obhajoba Brožové-Polednové tvrdila, že o zmanipulování procesu s Horákovou nevěděla a věřila ve vinu odsouzených. Bylo jí tehdy 29 let. Za sebou měla rok právnické školy pro pracující a studovala právnickou fakultu. Později byla prokurátorkou v Plzni a Rokycanech.
K TÉMATU: Žalobkyně Horákové vinu necítí: Proces nešlo zvrátit
"Tato mladá, začínající prokurátorka bez kloudného vzdělání se stěží mohla orientovat v tak složitých záležitostech, aby si mohla uvědomit, že proces byl zinscenován," uvedl před časem její obhájce Vladimír Kovář. Větší vinu podle něj nesli soudci.
Zapálená prokurátorka
Nejvyšší soud, jehož stanovisko je nyní závazné i pro vrchní soud, se přiklonil k názoru, že Brožová-Polednová hrála v pětičlenném sboru prokurátorů činnou úlohu. Komunistická strana ji do procesu dosadila. "Osvědčila se předtím v jiných politických procesech, byla dobrý řečník, byla zapálená. Proto ji vybrali a ona to věděla," uvedl Hrachovec.
Ludmile Brožové-Polednové je nyní 86 let a ani v případě odsouzení by patrně nešla do vězení. Přesto odborníci považují za důležité to, aby soudy kauzu dotáhly do konce. "Ve věku Brožové-Polednové nejde o to, ji dostat do vězení, ale o stanovení její konkrétní odpovědnosti za smrt Milady Horákové jako varování možným následovníkům," uvedl ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Pavel Žáček.
Ilustrační foto: Petra Mášová
