Soud otevřel homosexuálům cestu k individuální adopci

Ústavní soud (ÚS) otevřel lidem žijícím v registrovaném partnerství cestu k individuálnímu osvojení dítěte. Organizace homosexuálů rozhodnutí přivítaly. Podle aktivistů z Platformy pro rovnoprávnost, uznání a diverzitu (PROUD) udělal ÚS důležitý krok ke zrovnoprávnění gayů a leseb s ostatními. Platforma zároveň upozornila na trvající rozdíly mezi manželstvím a partnerstvím napříč různými zákony.

Ústavní soudci na návrh Městského soudu v Praze škrtli ustanovení zákona, které adopci registrovaným partnerům výslovně znemožňovalo, a to i přesto, že svobodní gayové a lesby si teoreticky dítě jako jednotlivci osvojit mohli. "Tento paragraf vůbec nedával smysl, uvedl Jan Kozubík za PROUD.

Nález se nevztahuje ke společnému osvojení, které občanský zákoník umožňuje pouze manželským heterosexuálním párům. Jde jen o individuální adopci, kterou zákon připouští jako spíše výjimečnou možnost. Nález tedy neřeší ani situace, kdy homosexuál chce osvojit partnerovo dítě. V případě individuální adopce totiž dochází k zániku příbuzenského poměru mezi dítětem a jeho biologickým rodičem.

Zákaz individuálního osvojení uplatněný na registrované partnery byl podle ÚS diskriminační. Podle soudce zpravodaje Vojtěcha Šimíčka nelze zavírat oči před proměnami rodinného soužití, zároveň ale soud nechce přispívat k erozi tradiční rodiny. "ÚS velmi zdůraznil, že z ústavního pořádku plyne preference manželství a preference rodiny," řekl Šimíček.

ÚS přezkoumával právní úpravu na základě konkrétního sporu. Muž žijící v partnerství požádal radnici Prahy 13 o zařazení mezi osvojitele. Úřad to s odkazem na zákon odmítl, stejně postupoval i magistrát. "Jsem šťasten, určitě je šťastný i náš klient," řekl mužův právník Petr Kalla.

Podle organizace Lumos na podporu náhradních rodin sexuální orientace řádné výchově nebrání. Registrovaný pár může dítěti z ústavu dát rodinu stejně jako manželé, míní tato organizace.

ÚS nebyl zcela jednotný. S nálezem nesouhlasil soudce Vladimír Sládeček, vyzýval ke zdrženlivosti. Dílčí výhrady k odůvodnění měli Ludvík David, Jaromír Jirsa a Jiří Zemánek.