Soud zastavil trestní stíhání osmi lidí, kteří čelí obžalobě kvůli propagaci neonacismu, například uskupení Národní odpor, nebo pořádání neonacistických akcí. Potvrdila to mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 1 Pavla Hájková. Justice kauzu řeší osm let. Aktuální rozhodnutí soudu není pravomocné. Stížnost může podat státní zastupitelství.
Obžaloba popisuje čtyři skutky, které se týkají například vylepování propagačních materiálů neonacistického Národního odporu (NO) ze 4. prosince 2008 v centru Prahy nebo organizování a pořádání shromáždění a pochodu 6. června 2009 v Jihlavě. Magistrátní úředník akci tehdy ukončil hned po jejím začátku. Byla nahlášena jako vzpomínkový pochod k uctění památky obětí druhé světové války. Skutečným účelem však bylo podle spisu uctění památky padlých vojáků wehrmachtu a vzdání cti příslušníkům SS.
Další skutky popsané v obžalobě se týkají vytvoření a zprovoznění webu Resistance Women Unity (RWU), což byla podle policie ženská odnož NO. poslední skutek se týkal pořádání koncertu takzvané white power music, který se odehrál v únoru 2009 v Srbech na Kladensku.
Soudy začaly kauzu řešit v roce 2010 a na starost ji mělo již několik trestních senátů. Obvodní soud podezřelé zprostil obžaloby v říjnu 2012. Soud tehdy značně kritizoval práci policie, která vedla přípravné řízení a údajně nezajistila dostatečné důkazy. Proto prý soudu nezbyla jiná možnost než obžalované osvobodit. Rozsudek ale o rok později zrušil nadřízený soud.
V roce 2016 začal obnovený proces, který před několika dny soud v neveřejném jednání zastavil rozhodnutím o zastavení trestního stíhání. "V současné době vyhotovuje předsedkyně senátu písemné usnesení, proti kterému lze podat stížnost, tu může podat pouze státní zástupce," sdělila Hájková.
Skupina obžalovaných vinu odmítala. Patří mezi ně například bývalý předseda pražské organizace rozpuštěné Dělnické strany Patrik Vondrák a další bývalí členové této strany nebo dlouholetý aktivista ultrapravicové scény Filip Vávra. Za podporu a propagaci hnutí směřujících k potlačení práv a svobod člověka jim hrozí tři až osm let vězení.
