Emigrace
Soud rehablitoval Němce, který utíkal z bývalé NDR na západ

Českobudějovický okresní soud rehabilitoval občana bývalé Německé demokratické republiky Dietera Kolbeho za to, že jej v tehdejším Československu zadrželi v roce 1976 při pokusu o emigraci na Západ. Kolbeho v ČSSR drželi 13 dní, než ho vyhostili zpět do vlasti. Podle soudu tak občana NDR nezákonně omezili na svobodě. Jedná se o první takové usnesení vynesené v České republice.

"Paní soudkyně jednoznačně vyjádřila, že pan Kolbe má nárok na soudní rehabilitaci, že jsou k tomu splněny všechny podmínky a že podání takového návrhu není nijak časově omezeno," řekl novinářům Kolbeho obhájce Lubomír Müller.

Osmasedmdesátiletý Kolbe, jenž se soudního jednání neúčastnil, 4. října odcestoval z Drážďan, kde žil. U Hřenska vstoupil nelegálně do ČSSR a neměl s sebou povolení k vycestování ze své země. Kolbe pak přes Prahu a České Budějovice mířil k hranicím s Rakouskem. Ve vlaku do stanice Rybník na Českokrumlovsku jej zadržela tehdejší hlídka pohraniční stráže a od 5. října strávil následných 13 dní ve vazbě.

Müller uvedl, že usnesení má pro postiženého především formu morální satisfakce. Podle něj má však Kolbe rovněž nárok na zanedbatelnou finanční kompenzaci. "Činí 2500 korun za měsíc nezákonného věznění, což v přepočtu znamená asi dvě eura na den," řekl obhájce.

Kolbe se tehdejším bezpečnostním složkám ČSSR při zadržení přiznal, že chce emigrovat. Uvedl, že v Německé spolkové republice žili všichni jeho sourozenci a on několikrát žádal o vystěhování na Západ. Československo jej po třináctidenní vazbě vydalo zpět do NDR, kde jej soudy poslaly na dva roky do vězení.

Müller uvedl, že podobných případů v Československu byly stovky. Připustil, že podobně postižení občané tehdejší Německé demokratické republiky budou rovněž žádat o rehabilitaci soudní cestou. V nejbližší době takto budou své případy řešit další dva Němci u soudů v Karlových Varech a v Prachaticích.

Případné nároky na odškodnění vyplývající z rozhodnutí o rehabilitaci posuzuje a přiznané částky proplácí ministerstvo spravedlnosti. "Hlavní vlna odškodňování podle zákona o soudní rehabilitaci ovšem probíhala v devadesátých letech, kdy byl objem uplatněných žádostí mnohonásobně větší. Nyní nám agenda již dobíhá v mnohem nižších objemech," sdělila Lucie Machálková z tiskového oddělení ministerstva.

Dodala, že v roce 2017 bylo podle zákona o soudní rehabilitaci podáno 72 žádostí o odškodnění. Ministerstvo kladně posoudilo 36 z nich a vyplacené odškodné dosáhlo celkové výše zhruba 724 tisíc korun.