Česká justice nadále nemůže uznat zahraniční rozhodnutí o osvojení dítěte stejnopohlavním registrovaným párem. Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh na zrušení několika slov v zákoně o mezinárodním právu soukromém. Návrh podal Krajský soud v Praze, nález je dostupný na webu ÚS.
V Česku registrovaní partneři dítě společně osvojit nemohou. Právní úprava preferuje manželské páry. "Smí-li zákonodárce stanovit pravidla pro osvojování, zásadně také může bránit tomu, aby tato pravidla byla 'obcházena' prostřednictvím zahraniční právní úpravy, tedy osvojováním českých občanů či českými občany v jiném státě (a to obcházena nikoli pouze účelově, nýbrž např. i v důsledku toho, že případní osvojitelé v zahraničí nějakou dobu žijí)," stojí v nálezu.
Záležitosti kolem rodiny, manželství či vztahů mezi dospělými a dětmi by si podle ÚS měly řešit primárně jednotlivé státy na základě společenské diskuse. "Zákonodárce je totiž k řešení takových otázek, jakými jsou základní věci člověka jako biologického druhu, jeho života a jeho vztahů, tedy otázek rodiny, rodičovství a manželství, předurčen nejen lépe než Evropský soud pro lidská práva, nýbrž i než ÚS samotný," rozhodli soudci.
Aktéry případu, který dospěl až k ÚS, jsou registrovaní partneři, Čech a občan Trinidadu a Tobaga, kteří žijí ve Spojených státech. Rozhodnutím soudu v New Jersey osvojili dvě děti s americkým občanstvím.
Partneři pak u Okresního soudu v Nymburce požádali o uznání rozhodnutí. Obávali se právních rizik a faktických komplikací při cestách do Česka s dětmi. Nymburský soud návrhu nevyhověl, odkázal na zákon o mezinárodním právu soukromém, podle kterého nelze uznat rozhodnutí odporující českému právu.
Případ pak dostal na stůl odvolací Krajský soud v Praze, který se obrátil na ústavní soudce. Podmínku souladu s českým právem pokládal za neústavní, protože neumožňuje justici uznat "faktickou a právní realitu", poskytnout ochranu rodinnému životu a rozhodnout podle nejlepšího zájmu dítěte. Kdyby ÚS návrhu vyhověl, měly by české soudy v odůvodněných případech možnost cizozemské rozhodnutí uznat, pokud neodporuje "veřejnému pořádku".
ÚS rozhodl zamítavě, a to výraznou většinou. Odlišné stanovisko zaujali tři z 15 soudců, konkrétně Pavel Šámal, Kateřina Šimáčková a Vojtěch Šimíček.
V jiném řízení se ÚS zabývá také českou právní úpravou v občanském zákoníku, kvůli které si homosexuálové nemohou osvojit děti svých registrovaných partnerů. Návrh na zrušení podal Obvodní soud pro Prahu 5 a později také dvě plzeňské soudkyně. Ve všech třech návrzích, nyní projednávaných společně, jde o několik slov, kvůli kterým platí ustanovení první, třetí a čtvrté části občanského zákoníku stejně pro registrované partnerství jako pro manželství. V praxi to znamená, že na registrované partnerství dopadá první, obecná část občanského zákoníku, a poté jeho části o absolutních a relativních majetkových právech, nikoli však druhá část o rodinných právech, včetně úpravy osvojení.
ÚS už v roce 2016 otevřel lidem žijícím v registrovaném partnerství cestu k individuálnímu osvojení dítěte. Organizace homosexuálů rozhodnutí přivítaly. ÚS tehdy škrtl ustanovení zákona, které adopci registrovaným partnerům výslovně znemožňovalo, a to i přesto, že svobodní gayové a lesby si teoreticky dítě jako jednotlivci osvojit mohli. Nález se nevztahoval ke společnému osvojení, které občanský zákoník dosud umožňuje pouze manželským párům.
