Soud: Stát může za zatopení chemičky Ostramo

Stát je odpovědný za škody vzniklé zatopením ostravské chemičky Ostramo při povodních v roce 1997. Okresní soud v Ostravě uznal nárok na 1,3 miliardy korun a úroky z prodlení, o konečné sumě se rozhodne později.

Společnost Retise Enterprises Limited, která vlastní pohledávku za povodňové škody v Ostramu, požadovala 11 miliard korun. Povodí Odry vinu odmítá, generální ředitel Ivan Pospíšil se chce proti rozsudku odvolat.

Retise Enterprises Limited žádala přes osm miliard korun jako odškodnění za zničený areál, poškozené zařízení a zmařené zisky z plánované investice. Další tři miliardy tvořily podle žalobního návrhu úroky z prodlení.

ČTĚTE TAKÉ: Sníh taje, hladiny řek se zvýší, povodně však nehrozí

Soudkyně přibližně sedmimiliardový nárok firmy zamítla, protože je podle ní promlčený. Dodala, že Povodí Odry špatně postavilo a udržovalo hráze. V této souvislosti pak vznikla škoda. "O její přesné výši budeme rozhodovat později. Až bude dnešní mezitimní rozsudek pravomocný," řekla soudkyně Věra Skařupová. Ta podobný rozsudek vynesla už jednou. Povodí Odry dříve uvedlo, že se o hráze staralo dobře a že jejich protržení nezavinilo.

Mluvčí okresního soudu Igor Krajdl řekl, že konečná výše odškodnění může díky úrokům přesahovat uznatelný nárok 1,3 miliardy korun o několik set milionů korun. "Na druhou stranu však může být i výrazně nižší. Bude to ještě složitý dokazovací proces, který potrvá roky. Ke každé položce bude muset být proveden důkaz," vysvětlil.

Povodí špatně postavilo hráze

Soudkyně dnes uvedla, že Povodí Odry špatně postavilo a udržovalo hráze. "Nesplňovaly technické normy a byl použitý špatný materiál na jejich stavbu. To mělo vliv na stabilitu a odolnost hráze. Žalovaný navíc neudržoval ani koryto řeky, které zarůstalo," vysvětlila soudkyně, která vycházela z jednoho znaleckého posudku. Ten vodohospodáři označili za pochybný. "Navrhovali jsme vypracování revizního posudku. To ale soudkyně zamítla," uvedl mluvčí povodí Čestmír Vlček.

Povodí navíc argumentovalo i tím, že se korytem řeky Odry v roce 1997 prohnala pětisetletá voda a hráze byly postaveny na stoletou vodu. Právní zástupce vodohospodářů proto žádal o zproštění. Hráze by podle posudku, který si nechal vypracovat soud, neudržely ani stoletou vodu. "Kdyby se o ně žalovaná strana řádně starala, mohl soud o zproštění uvažovat," uvedla soudkyně. 

Případ dnešním rozsudkem nekončí. Povodí Odry se chce odvolat ke krajskému soudu. "Tvrdíme, že celá žaloba včetně několikerého prodeje údajné pohledávky má klasické rysy spekulativního jednání," řekl mluvčí Povodí Odra. Odvolat se kvůli zamítnutí části nároku hodlá i žalující strana.

Spor se táhne již deset let. První žalobu podal majitel areálu chemičky na likvidaci vyjetých motorových olejů Miroslav Vlček. Později na místo pro žalující stranu usedali zástupci společnosti Transkorekta, na kterou Vlček majetek těsně před vyhlášením konkursu převedl. V roce 2006 padl první rozsudek Skařupové. I tehdy uvedla, že Povodí Odry nese za škody odpovědnost. O výši odškodnění se mělo rozhodovat později. Správce toku se však odvolal. Krajský soud o dva roky později odvolání vyhověl, původní rozsudek zrušil a nařídil nové projednání.

Zašantročené pohledávky?

Po vynesení prvního rozsudku Transkorekta pohledávku prodala kyperské společnosti Retise Enterprises Limited, za níž podle Hospodářských novin může stát investiční skupina J&T. Ta to ale odmítá.

Ničivá povodeň v roce 1997 zasáhla celou Moravu a Slezsko. Velká voda zasáhla i továrnu na zpracování použitých olejů Ostramo Vlček, ze které se vylily tuny nebezpečných ropných látek. Ekologickou havárii měsíc likvidovali hasiči. Miroslava Vlčka tehdy v této souvislosti dokonce vyšetřovala policie. Snažila se zjistit, zda jako majitel podniku nezanedbal své povinnosti. Vyšetřování nakonec zastavila amnestie.

Už v roce 1997 Ostramo prakticky nefungovalo a po povodních byl vyhlášen konkurz, který dosud nebyl ukončen. Ještě před jeho vyhlášením Vlček Ostramo převedl na Transkorektu své manželky. Dnes ropné laguny spravuje státní podnik Diamo a postupně začala jejich likvidace.

Foto: ČTK