Verdikt
Soud zmírnil tresty zlodějům obrazů Emila Filly v Peruci

Vrchní soud v Praze v pátek zmírnil pěti ze šesti obžalovaných tresty za krádeže uměleckých děl včetně obrazů Emila Filly na zámku Peruc na Lounsku. Čtyřem podezřelým vyměřil trest od tří let do 9,5 roku vězení a dalším dvěma uložil podmínky. Původně byla skupina zlodějů a prodejců odsouzena na čtyři až 12 let vězení. Při krádežích uměleckých předmětů vznikly škody za téměř 24 milionů korun, řekla státní zástupkyně Dana Urbanová. Rozsudek je pravomocný. Lze proti němu podat pouze dovolání k Nejvyššímu soudu.

Vrchní soud snížil z 12 na 9,5 roku vězení trest pro Vojtěcha Hlouška. Podle obžaloby se společně s Mariánem Lázem vloupal 18. listopadu 2011 do výstavní síně zámku v Peruci a ukradl čtyři olejomalby Emila Filly ze 40. let minulého století. Marián Lázo se ke krádežím přiznal a u soudu vystupoval v pozici spolupracujícího obžalovaného. Odvolací soud mu zmírnil trest ze čtyř na tři roky vězení.

Lázo v přípravném řízení popsal, jak s Hlouškem kradli v dalších muzeích a galeriích. Podle obžaloby se vloupali do muzea v obci Železnice, do Památníku zapadlých vlastenců v Pasekách nad Jizerou, dvakrát do Maloskalské galerie v obci Malá Skála a do objektu Galerie obrazů a plastik ve Slatině nad Zdobnicí. Vedle obrazů se jejich kořistí staly například vzácné housle z poloviny 19. století či historické zbraně.

Z ostatních obžalovaných pražský vrchní soud zmírnil trest ze sedmi na šest let vězení pro Lázova otce Ondřeje, který oba muže vozil na místa činu, pomáhal také s prodejem lupu. Tříletou podmínku odvolací soud uložil starožitníkovi Jánu Mitrovi, který podle spisu několik kradených děl vykoupil. Dále mu uložil peněžitý trest jeden milion korun a zakázal obchodovat s uměleckými předměty na osm let.

Stejný podmíněný trest soud uložil také Erice Kolaříkové, která se podílela na zprostředkování prodeje kradených věcí. Oba byli původně odsouzeni ke čtyřem rokům vězení. Čtyřletý trest naopak zůstal poslednímu obžalovanému Štěpánovi Petikovi, který se údajně také podílel na zprostředkování prodeje kradených věcí. Soud mu nemohl trest zmírnit, protože se proti rozsudku neodvolal.

Podle rozhodnutí odvolacího soudu byla vina obžalovaných prokázána, a tak výrok o vině vůbec nezměnil. Původní tresty uložené ústeckým krajským soudem však byly příliš přísné. "Obžalovaní se domáhali příznivějšího rozhodnutí a podle našeho názoru většina trestů byla přece jen nepřiměřeně přísná," vysvětlila předsedkyně odvolacího senátu Lenka Konopová.

Podle Urbanové se při vyšetřování případu nepřišlo na to, že by skupina kradla umělecká díla na objednávku. Gang naopak fungoval systémem, že nejprve věci ukradli a pak narychlo sháněli kupce. I s mírnějšími rozsudkem byla státní zástupkyně spokojená, protože se soud v podstatě ztotožnil s jejím odvoláním. "Myslím si, že to celkem odpovídá," řekla Urbanová.

Případ krádeže v Peruci je jedním z nejznámějších zlodějských počinů posledních let. V Česku jinak v posledních letech ubývá krádeží uměleckých předmětů z muzeí, kostelů nebo starožitnictví. Zloději si z Peruce odnesli díla Slepec (1926), Zátiší s klarinetem a košíkem ovoce (1948), Zátiší s mísami ovoce (1946) a obraz Žena s kartami (patrně 1946).