Krajský soud v Ostravě se musí znovu zabývat požadavkem muže, jenž nechce, aby byly v insolvenčním rejstříku zveřejněny jeho osobní údaje a informace o majetkových poměrech. Nespokojený muž to považuje za zásah do soukromí. Ústavní soud (ÚS) nařídil krajskému soudu, aby znovu a řádně rozhodl o mužově žádosti. Naposledy krajský soud vše zpřístupnil na internetu, aniž se s požadavkem na anonymizaci jakkoli vypořádal.
Zveřejňování detailních údajů o majetkových poměrech osob v insolvenčním rejstříku ÚS v obecné rovině nezpochybnil. Je prý nejprve nutné, aby nějaké podrobně odůvodněné stanovisko přijal krajský soud. Případné hodnocení Ústavním soudem by bylo předčasné, uvedl soudce Vojen Güttler.
"Rozhodnutí o tom, zda lze vyhovět žádosti, aby údaje o jeho majetku a závazcích byly znepřístupněny, je nyní na krajském soudu. Neboť ten rozhodnutí s náležitým a přesvědčivým odůvodněním v písemné formě dosud nevydal," uvedl Güttler. Podle mužova právního zástupce Radima Bartoně je rozhodnutí částečným úspěchem a dalším krokem na cestě k definitivnímu rozhodnutí. "Jestliže nám nebude vyhověno, nevylučuji, že se záležitost znovu dostane sem, před Ústavní soud, aby následně řešil už samotnou meritorní otázku, zda došlo k zásahu do práva na soukromí," řekl novinářům Bartoň.
Muž čelil insolvenčnímu řízení. Krajský soud ho kvůli tomu vyzval, aby předložil seznam svého majetku a závazků včetně pohledávek s označením věřitelů i dlužníků. Muž sice všechny údaje předložil, ale zároveň požádal, aby se v insolvenčním rejstříku, který je veřejně dostupný na internetu, neobjevily jeho osobní údaje ani detaily o majetkové situaci.
Soud přesto všechny údaje v plném rozsahu zveřejnil v rejstříku, odkázal přitom na znění zákona a instrukci ministerstva. Nevynesl žádné rozhodnutí, jen na výslovný dotaz vydal vysvětlující přípis. Od té doby jsou na veřejně přístupné internetové adrese k dispozici kompletní údaje o majetkových a příjmových poměrech muže.
Podle ústavní stížnosti soud porušil ústavně zaručené základní právo na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného života a na ochranu před neoprávněným zveřejňováním osobních údajů. V demokratickém státě je podle stížnosti nepřípustné, aby měl kdokoli bez zákonem uznaného právního zájmu volný přístup k údajům o prakticky veškerých majetkových poměrech jiného člověka.
.
