České soudnictví čelí kritice za postup v případech, kdy si jeden z rodičů odvede dítě do zahraničí. Podle ministerstva spravedlnosti by proto měly soudy jednat rychleji a postupovat jednotně. Šéf resortu Jiří Pospíšil také v pondělí oznámil, že připravuje v souvislosti s rozhodováním o svěření dětí do péče novelu.
Ročně se o dítě soudí asi dvacet rodičů, z nichž jeden pobývá v zahraničí. V případě, že s dítětem jeden z partnerů "upláchne" do ciziny, musí nyní soud o jeho navrácení rozhodnout do šesti týdnů. Ministerstvo na toto téma uspořádalo seminář. "Byl to dobrý krok k tomu, abychom si ujasnili, jak dobře rozhodnout v tak šibeničním termínu," řekl Tomáš Lichovník, viceprezident Soudcovské unie.
Vydat, či nevydat?
Ministerstvo reaguje na mediálně známé případy matek Natálie Baraové či Marcely Krajníkové. Zatímco šestiletou Sáru Baraovou podle verdiktu českého soudu matka unesla a musela ji za dramatických okolností otci vrátit, portugalský soud dítě přiřkl později Báru do matčiny péče.Pozornost vzbudil také případ dvou dětí Marcely Krajníkové, které musely odjet za otcem do Argentiny. Tam žijí doposud. "Nechceme ale, aby to vyznělo jako požadavek 'vraťte české děti českým matkám'. Jen chceme, aby české soudy dobře interpretovaly Haagské úmluvy," upozornil místopředseda Nejvyššího soudu Jaroslav Bureš.
České soudy jsou kritizovány za to, že se velmi málo zabývají tím, do jakých podmínek děti vydávají. Podle brněnského Úřadu pro mezinárodně právní ochranu dětí Česko zavazuje k vydávání nezletilých do ciziny Haagská úmluva o únosech dětí, k níž se ČR připojila. Podle předsedkyně Fondu ohrožených dětí Marie Vodičkové tuzemské soudy zatím příliš nehledí na to, jakou újmu dítěti svým verdiktem způsobí.
Podle Vodičkové Haagská úmluva pamatuje i na to, aby se dramatickým tahanicím o potomky a jejich odeslání do ciziny zabránilo. Článek 13 se totiž zmiňuje o tom, že stát dítě nemusí vydat, pokud by mu hrozila fyzická či psychická újma nebo by se dostalo do jinak nepřípustné situace.
Legislativa je zastaralá
Podle místopředsedy Nejvyššího soudu je také potřeba nejen ujednotit postupy českých soudců v problematice péče o dítě, ale také je třeba novelizovat normy. Řada z nich je totiž zastaralá. "Právní předpisy je potřeba přepracovat, některé neodpovídají ani mezinárodním závazkům," uvedl Bureš. Experti ministerstva spravedlnosti nyní mají vypracovnou analýzu, která by měla v průběhu léta podle ministra Pospíšila dostat podobu novely.
Velký díl kvality rozhodnutí však podle Bureše leží na soudci samotném. Největší důraz by měl být kladen na zájem dítěte. "Soudci často špatně rozlišují mezi názorem dítěte a tím, co jim tlumočí například jeho zákonný zástupce." V případě pochybností mohou soudci s dítětem vést neformální rozhovor a zjistit tak, u kterého z rodičů by se cítilo lépe.
Co dělat s krachem smíšeného manželství
Ministerstvo také připravuje informační materiál pro české občany, kteří si chtějí vzít cizince. "Brožura bude upozorňovat na možná úskalí spojená s péčí o dítě," řekl Pospíšil. K dispozici by měl být v nejbližší době na zastupitelských úřadech.
Například v případě, kdy jeden z rodičů odjede dlouhodobě i s dítětem do zahraničí, by si měl vyžádat souhlas soudu. "Podle Haagské úmluvy o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí má druhý rodič právo žádat o navrácení dítěte," vysvětlil Bureš.
Úmluva rovněž určuje, že o výchově má rozhodovat soud té země, kde má dítě obvyklé bydliště.
Foto: ČTK
