Sociální péče
Spor VZP a domovů důchodců: kdo má podávat léky?

Spor o to, kdo má v domovech pro seniory a  zdravotně postižené podávat léky a kdo to má platit, se táhne už několik let. VZP argumentuje tím, že seniorům žijícím doma podává léky rodina, v domovech důchodců na to tedy stačí sociální pracovníci. A platit se mají z příspěvku na péči nebo z dotací ministerstva práce a sociálních věcí. Jenže to je proti: aplikace léčiv je součást zdravotní péče. A tu mají poskytovat zdravotníci a platit pojišťovna.

Pan Hynek trpí už několik let těžkou demencí, špatně ovládá nohy i ruce, takže se sám nenají a je trvale upoután na lůžko v kadaňském domově důchodců. Léky mu proto podávají zdravotní sestry, sám to nezvládne. Po březnové revizi Všeobecné zdravotní pojišťovny by si však užívání léků měl hlídat sám. "Pojišťovna argumentuje tím, že sice musí být krmen, ale sám polkne, a proto není asistence zdravotní sestry potřeba," podivuje se nad rozhodnutím pojišťovny Lenka Raadová, ředitelka Městské správy sociálních služeb.

Speciál TÝDEN: 100 nejlepších lékařů

Kdo jsou ti nejlepší lékaři v Česku? Jak poznat onemocnění
a jak si správně vybrat zdravotnické zařízení s nejlepší péčí? Pomohou vám nové léčebné metody?

Speciál můžete zakoupit v našem on-line obchodě SHOP.TYDEN.CZ

Revizní kontroly VZP oživily debatu o tom, kdo by měl v pobytových zařízeních sociálních služeb klientům léky podávat – jestli je nutná asistence zdravotníka, jehož práci proplácí pojišťovna, nebo na to stačí levnější sociální pracovník. VZP samozřejmě prosazuje první variantu. Argumentuje tím, že když se o seniory nebo zdravotně postižené stará jejich rodina doma, taky jim léky podávají oni, a ne speciálně vyškolený zdravotník.

Léky pro 40 maminek

To se ale nelíbí provozovatelům domovů pro seniory a zdravotně postižené. "Sociální pracovník taky může být někdo jen se základní školou a 150hodinovým rekvalifikačním kurzem,” upozorňuje ředitel domova důchodců v Roudnici nad Labem Eduard Kaplan. "Doma taky nemá rodina na starosti 40 maminek tak, jako má zdravotní sestra na oddělení," namítá.

Další problém představuje odpovědnost, kterou zařízení za své klienty nese. "Jako instituce máme objektivní odpovědnost, kdy prokazujete, že jste něco nezavinil. Je to větší zodpovědnost, než když vám jako soukromé osobě je dokazováno, že jste něco zavinil. A proto není možné, aby léky v domovech podávala třeba uklízečka nebo vrátný," poukazuje Kaplan.

Není to jediný problém, který musí pobytová zařízení sociální péče řešit. Aby jim VZP podání léku proplatila, musí výkon trvat alespoň  10 minut. A revizní kontroly, které pojišťovna do zařízení posílá, tvrdí, že tolik času není na úkon potřeba. A že je tedy proplácet nemůže a nebude. Zařízení sociální péče mají tyto výkony hradit z příspěvku na péči nebo z dotací MPSV.

Z čí kasy?

"Nenutíme zařízení, aby lék podávala sociální pracovnice. Ale jen v některých případech lze činnost sestry, kdy podává pacientovi lék ústně, uhradit z veřejného zdravotního pojištění. V těch ostatních případech musejí hradit podání léků z jiných svých finančních zdrojů," uvedl mluvčí VZP Jiří Rod.

To ale není tak jednoduché. "Příspěvek na péči může sloužit jen na úhradu sociální péče, nikoli zdravotních úkonů. A na ty nelze použít ani dotace ministerstva práce a sociálních věcí," oponuje Jiří Horecký, prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb. A za pravdu mu dává i ministerstvo. "Trváme na tom, že zdravotní péče poskytovaná podle zákona o sociálních službách je hrazena podle zákona o veřejném zdravotním pojištění," vyjádřil se k problému ministr Jaromír Drábek.

Pokud bude pojišťovna odmítat hradit podávání léků zdravotníky, mají poskytovatelé sociálních služeb podle Raadové dvě možnosti. Buď všechny zdravotní sestry propustit a nechat VZP, ať zdravotní péči zajistí u těchto klientů sama, jak jí ukládá zákon, nebo začít podávání léků klientům účtovat. "Ti  lidé na to ale nemají," upozorňuje Raadová.