Vůbec první evropský kosmonaut světa. Takové přízvisko náleží Vladimíru Remkovi, od jehož startu do vesmíru dnes uplynulo přesně 42 let. Šlo celkově o 87. astronauta na světě a o prvního, který nepocházel z USA nebo Sovětského svazu.
V roce 1976 dal Sovětský svaz zelenou zemím sdruženým ve vesmírném programu Interkosmos, aby vybraly svého nejschopnějšího pilota, který by se později po boku sovětského velitele podíval do vesmíru.
V Praze bylo v červnu téhož roku vybráno 24 kandidátů z vojenského letectva. Během následných testů se výběr postupně zužoval, až ve finálním kvartetu zůstali: Ladislav Klíma, Oldřich Pelčák, Vladimír Remek a Michal Vondroušek. V Hvězdném městečku u Moskvy, kde sídlí Středisko přípravy kosmonautů J. A. Gagarina, se pak po dalších testech rozhodlo, že závěrečný boj proběhne mezi Remkem a Pelčákem.
Po sérii dalších rozsáhlých testovacích cvičení, jichž se ve Hvězdném městečku účastnili i piloti z Polska nebo NDR, byly v červnu 1977 vytvořeny dvě československo-sovětské posádky. První tvořil velitel Alexej Gubarev a kapitán Remek. Druhou Nikolaj Rukavišnikov a Pelčák. Až čtyři dny před startem nakonec vedení KSČ v Praze rozhodlo, že na oběžnou dráhu se vydají Gubarev s Remkem, kteří údajně byli u závěrečných zkoušek o něco lepší.
Ti tak vzlétli do vesmíru 2. března 1978 z kosmodromu Bajkonur na území Kazachstánu v lodi Sojuz 28 a stali se první mezinárodní posádkou v rámci programu Interkosmos. Se sovětskou orbitální stanicí Saljut 6 se spojili následující den. Celková doba jejich letu činila 190 hodin a 18 minut, tedy necelých osm dní. Jakožto kosmonaut-výzkumník provedl Remek na stanici několik výzkumných experimentů.
Co rozhodlo ve prospěch Remka?
O tom, proč nakonec dostal přednost Remek před Pelčákem, se dlouho vedla diskuze. Jedna z teorií tvrdí, že Remek měl výhodu v tom, že byl ryzím Čechoslovákem, nikoli "jen" Čechem - měl otce Slováka a matku Češku. Podle jiných za to zase mohla skutečnost, že Pelčákův velitel Rukavišnikov nebyl vojákem, což porušovalo tehdejší nepsané pravidlo velitel-voják.
"Tehdejší předseda lékařské letecké komise, doktor Antonín Dvořák, říkal, že Vladimír Remek byl v podstatě z těch kandidátů po psychické a fyzické stránce nejlepší," řekl v roce 2008 v rozhovoru pro Události publicista se zaměřením na kosmonautiku Karel Pacner. "Záviděl jsem, ale utěšoval jsem se tím, že bude druhé kolo. Druhé kolo ale nebylo," řekl v Událostech Pelčák. Ať už stálo za konečným výběrem Remka cokoli, pro Československo šlo o velký úspěch, který podtrhoval význam přátelství se Sovětským svazem.
Z Čechů se dosud nikdo jiný do vesmíru nedostal. Slováci si na svého jediného kosmonauta museli počkat až do února 1999. Byl jím Ivan Bella coby součást rusko-francouzsko-slovenské posádky, jež se vydala na sovětskou vesmírnou stanici Mir. Jednalo se o týdenní misi, během níž Bella pracoval na výzkumném programu Štefánik.
Remkova kariéra se po návratu domů nějaký čas dál ubírala armádním směrem. V letech 1990-1995 zastával funkci ředitele ve Vojenském muzeu letectví a kosmonautiky v Praze, poté pracoval jako obchodní zástupce pro ČZ Strakonice v Moskvě. V roce 2004 vstoupil do politiky, když byl jako nestraník zvolen na kandidátce KSČM do Evropského parlamentu, kde působil až do roku 2013. Rok nato se stal velvyslancem v Rusku, kde působil do ledna 2018.
