Zdravotní reforma v českém pojetí je jen o tom, jak donutit pacienta, aby vytáhl v ordinaci peněženku. Tak se o změnách v léčení vyjádřil expert Světové banky a bývalý výkonný ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny Jiří Němec. Neobstojí podle něj ani jeden z oblíbených evergreenů, které se snaží reformu obhájit - stárnutí populace. Místo toho dává vinu lékařům.
České zdravotnictví potřebuje víc peněz, opakují politici i odborníci na zdravotnictví. Jako jednu z hlavních příčin uvádějí stárnutí populace: Češi se dožívají vyššího věku, přestávají pracovat, pojištění za ně platí stát, přitom narůstá okruh nemocí, se kterými se senioři léčí - třeba demence, mozkové příhody či rakovina.
"Je to nesmysl," tvrdí expert Světové banky a někdejší ředitel VZP Jiří Němec. Populace sice podle něj opravdu stárne, to ale zvyšuje náklady nepatrně - o deset procent. "Ono je totiž spočítáno, že důležitý není věk občana, ale to, jak daleko je od smrti. Léčení obvykle potřebuje těsně před ní, ať už je to v jakémkoliv stáří," vysvětluje Němec.
Potřeba peněz přesto vzrostla. Za patnáct let dokonce o šedesát procent. Ještě v roce 2000 stačilo českému zdravotnictví 147 miliard, loni to bylo 300 miliard. Kam peníze tečou? Jedním z kanálů jsou podle experta doktoři. Jejich počet je prý přemrštěný.
"Počet plných úvazků se zvedl za patnáct let o celých třicet procent. To je daleko víc, než by bylo zdrávo v mírně stárnoucí populaci," upozorňuje Němec. Lidé přitom chodí do ambulancí méně. Jen po zavedení regulačních poplatků klesl počet návštěv o sedmnáct procent. Odrazuje je také neplacená krátkodobá nemocenská.
"Jenomže jak se říká, každý lékař si svého pacienta najde," říká Němec a dodává: "Ideální je to, když se kousek od sebe usadí lékaři dva. Mohou si pak své pacienty vzájemně posílat."
