Městečko Luže na Chrudimsku sužuje skokový nárůst romské populace. Stěhují se sem do zchátralých domů, které skoupili podnikatelé, někdy i z romské komunity. Luže pro Romy a jiné sociálně slabé občany organizuje veřejně prospěšné práce a další zaměstnání a vzdělávání dotované z evropských peněz, aby mohli zaplatit své dluhy vůči obci. Přesto je nutné změnit celý systém sociálních dávek, jejichž získání by mělo být podmíněné pracovním výkonem, řekl novinářům starosta Radek Zeman.
"Lidé na dávkách jsou vděční za to, že mohou pracovat a vytvářet hodnoty. Je i pro ně lepší, když dostanou odpovídající práci, přínosem je to i pro zaměstnavatele, mají levnější pracovní sílu," tvrdí Zeman.
V Luži již několik let radnice sociálně slabé osoby zaměstnává. Jednomu řemeslníkovi, pracovníkovi obce, přidělí tři až čtyři neplatiče, kteří se pod jeho vedením učí pracovat a vykonávají potřebnou práci pro město. Podle starosty se tak ušetří až třetina nákladů z rozpočtu, navíc se řeší sociální problémy a postupně se umořují závazky městu. Kromě příspěvků úřadu práce na nezaměstnané Luže získala pětimilionovou dotaci z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. Celkem tak zaměstnává až 25 osob.
Podle Filipa Pospíšila z vládní Agentury pro sociální začleňování, který se Zemanem o situaci v Luži jednal, existuje mnoho možností, jak sociálně slabé občany podporovat a pomáhat jim, a to nejen dávkami. Ty by se neměly příliš omezovat, neboť jsou již tak nízké. "Systém má lidi chránit před upadnutím do nejhlubší chudoby, zároveň jim má vrátit sebeúctu a pracovní návyky," řekl Pospíšil. Připouští, že minimální mzda je velmi malá a nemotivuje nezaměstnané hledat si práci.
V Luži zhruba se 2,5 tisíci obyvatel žilo asi dvě stě Romů, v posledních měsících jich však rychle přibývá. Z bývalé židovské čtvrti se během let stalo "ghetto" sociálně slabých lidí. "Před 20 lety to byla nejlepší a nejlukrativnější čtvrť, ale od té doby se zcela přeměnila," uvedl starosta.
