Tvrdý postup
Starosta: Veřejně prospěšné práce? Pro lidi z ubytoven za trest

Města na severu Moravy přitvrdila proti příjemcům sociálních dávek. Nezaměstnaní musejí chodit na veřejně prospěšné práce, jinak jim samospráva hrozí odebráním dávek. "Mezi současnými veřejně prospěšnými pracovníky je řada těch, kteří chtějí pracovat a práce si váží, a ty je zapotřebí ocenit. Lidé z ubytoven, které jsme teď pro tuto práci přibrali, ji ovšem mají za trest a ne za odměnu," konstatoval starosta Bohumína Petr Vícha (ČSSD).

Podle serveru iDnes.cz přitvrdili vůči dlouhodobě nezaměstnaným v Karviné, Havířově a Bohumíně, kde v rámci veřejných prací uklízejí chodníky, pečují o zeleň nebo konají jiné úklidové práce ve prospěch města. Přednostně pro tuto činnost vybírají právě obyvatele ubytoven.

"Chtěli jsme, aby se už celý den nepoflakovali a nedráždili pracující, a aby si zasloužili peníze, které dostávají od státu na sociálních dávkách či dávkách na ubytování," řekl v té souvislosti starosta Bohumína Petr Vícha. "Náš záměr vyšel. Zaměstnali jsme téměř stovku lidí z ubytoven. A ty, kteří práci buď hned odmítli, nebo do pracovního poměru pak nenastoupili, úřad práce vyřadil ze své evidence. Stát jim tím pádem přestal platit zdravotní pojištění a nemají na půl roku nárok na sociální dávky," dodal.

"Do veřejně prospěšných prací jsme chtěli ve větší míře zapojit ty, kteří se práci programově vyhýbají, ale také ty, kteří by rádi pracovali i za minimální mzdu, protože trvale práci najít nemohou," doplnil v té souvislosti pro server iDnes.cz karvinský primátor Tomáš Hanzel.

Jeho vyjádření ovšem rozzlobilo vládní úřad. "Z čeho usuzují zástupci města, kteří se vyjadřují k situaci nezaměstnaných, že se někteří z nich vyhýbají práci?" diví se Alena Zieglerová z agentury pro sociální začleňování. Za odmítnutí vhodného zaměstnání zprostředkovaného Úřadem práce hrozí sankce v podobě vyřazení z evidence na dobu šesti měsíců, a s tím spojená povinnost hradit si po tu dobu zdravotní pojištění. "Kolik ze zapojených uchazečů má ve své historii tuto zkušenost například za poslední tři roky?" ptá se Zieglerová.

Čtrnáct korun za hodinu

Problematický je podle ní i způsob odměňování, který za veřejně prospěšné práce města zvolila. Za tuto činnost nezaměstnaní dostávají minimální mzdu, která se pohybuje ve výši 8,5 tisíce korun. "Peníze by od státu tito lidí stejně dostali, jen ve formě dávek, teď si je ale musí odpracovat jako většina z nás. Město to nestojí téměř nic. My platíme jen jejich pracovní pomůcky a oblečení, plat jejich dozorce a také likvidaci odpadu, který při úklidu města seberou," doplnil starosta Bohumína Vícha.

A právě tuto praxi kritizuje Agentura pro sociální začleňování. "Výše  minimální mzdy 8500 korun se po odečtu odvodů na daně, zdravotní a sociální pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti mění na 7564 korun čisté mzdy," konstatovala Alena Zieglerová z agentury pro sociální začleňování.

Z této mzdy je ovšem podle ní příjemcům sociálních dávek proplaceno 70 procent z dávek pomoci v hmotné nouzi, pokud byly vyšší. "Čistý příjmový efekt za plný pracovní úvazek je pak: 2269,20 koruny, což je při 168 hodinách běžného fondu pracovní doby 13,50 koruny za hodinu," dodala Zieglerová.

Problematické není ani tak to, že nezaměstnaní pomáhají při úklidu města, jako skutečnost, že jsou placeni ze sociálních dávek. "Princip ‚práce za dávky' je míchání hrušek s jablky. Dávky jsou poskytovány na obživu a bydlení při splnění zákonných podmínek, kam patří i prokázaná snaha o zvyšování příjmu prací, zatímco mzda je poskytována za práci," míní Zieglerová. Vyšší dávky než minimální mzda jsou podle ní samozřejmě pro nástup do zaměstnání demotivační, ale problém není řešitelný snížením výše dávky, ale naopak vytvářením příležitostí k vyšším výdělkům ze zaměstnání.

Severní Morava patří tradičně k regionům s největší nezaměstnaností v republice. Práce se tam tak hledá těžko a lidé se dlouhodobě ocitají mezi nezaměstnanými. Podle odborníků přitom ztrácejí pracovní návyky.