Změna poměrů
Starostové si stěžují na papírování a vzpomínají na devadesátky

Řada starostů menších měst na Vysočině je ve funkci 16 a více let, někteří z těch nejzkušenějších se shodují v tom, že přibylo papírování a ubylo volnosti rozhodování. Nejdéle sloužící starostové poprvé uspěli už v roce 1994. Platí to ale pro menší sídla, výměny na vrcholných místech pěti okresních měst v kraji jsou častější. Druhé období za sebou končí jen starostovi Havlíčkova Brodu Janu Teclovi (ODS) a třebíčskému Pavlu Janatovi (KDU-ČSL).

Na zkušenosti s dlouholetým starostováním se novináři ptali v Náměšti nad Oslavou, v Polné a Horní Cerekvi. Tamní starostové chtějí většinou bojovat o hlasy voličů i v letošních komunálních volbách. Shodli se také na tom, že je starostenské křeslo nejvíc "tlačilo" během velkých investic ve městě, které jsou spojené s nepohodlím obyvatel. Nevděčné jsou všechny dopravní stavby a rekonstrukce velkých ploch. "Jak to tak bývá, ocení to většinou až budoucnost, v době realizace to lidi jen obtěžuje. Žádný starosta nebo úřad to ale nedělá pro svoji potěchu. Snažíme se jen vylepšovat města," řekl Jindřich Skočdopole, který je starostou Polné na Jihlavsku 20 let.

"Jsou to chvíle, kdy narážíte na nepochopení ze všech stran. A nejvíc si přisazují ti, kteří mají radost z toho, když něco nejde," uvedl Vladimír Měrka z Náměště nad Oslavou, který je hlavou tamní samosprávy od roku 1994 a čtyři roky předtím byl místostarostou. Pochvaly nečeká, úplně mu prý stačí, když lidé nenadávají. Říká jim mlčící většina. Čeká ale oporu svých kolegů. "Zní to jako klišé, ale sám člověk při téhle práci nic nezmůže," řekl.

Jaroslav Andrle, od roku 1994 starosta Horní Cerekve, by mu možná dal za pravdu. Jeho nejtěžšími roky na radnici byly 2002 až 2006, kdy na něj kolegové zastupitelé podávali trestní oznámení. "Ani tehdy mě to neodradilo, i když to bylo hektické období, šetřila to kriminální policie a žádné pochybení neshledala. Teď už by mě mohly od práce starosty odradit jen zdravotní problémy," řekl Andrle. Horní Cerekev má podle něj za sebou úspěšnou dobu, podařilo se jí opravit školu i postavit dům s pečovatelskou službou nebo čistírnu odpadních vod.

Na práci v 90. letech vzpomínali oslovení starostové jako na dobu svobody. Současný přístup státu k samosprávám se jim nelíbí. "Obce by určitě potřebovaly méně byrokracie, méně hloupých dotazníků a šetření," soudí Andrle, kterému chybí slibovaná elektronizace. "Sice se v tom směru něco udělalo, ale bez papírů to stále nejde," dodal.

Být v čele obce znamená podle starosty Polné být víc než v minulosti svázán zákony, vyhláškami a nařízeními. Skočdopole nešetřil kritikou na aktuální úpravu ochrany osobních údajů (GPDR). "Lituju své kolegy z menších měst a obcí. Já mám alespoň tu výhodu, že máme aparát úředníků, kteří mi pomáhají takové věci řešit nebo je řeší sami," řekl Skočdopole.

Podle náměšťského starosty Měrky se státní správa lidem znovu vzdaluje. "Mám pocit, že opět dochází k jisté centralizaci. Plíživým způsobem se chtějí pravomoci malým okresům zase odebrat," uvedl Měrka. Jako příklad takového vzdalování uvedl dva roky staré snahy o rušení finančních úřadů v Náměšti, Telči a Polné na Jihlavsku. Kritizoval také údajné snahy o vytvoření centrálního stavebního úřadu, který by zastřešoval i územní plánování. "Vidím v tom budoucí omezení práva obcí určit si, jakým směrem půjde rozvoj jejich území," dodal.

Na Vysočině je 704 samostatných sídel, 34 z nich má status města. Horní Cerekev patří mezi jedno z nejmenších měst, má asi 1800 obyvatel. V Náměšti nad Oslavou a v Polné žije přibližně pět tisíc lidí.