Volný svazek měst a obcí, který bude vystupovat proti zamýšlené stavbě amerického protiraketového radaru v Brdech, založili starostové z obcí kolem vojenského újezdu Brdy. Jeho hlavními argumenty jsou špatná komunikace vlády, nevyjasněné otázky zdravotních rizik a nesouhlas většiny občanů s radarem v referendech a anketách. Svazek by měl obce zastupovat při jednání s vládou.
Základní listinu podepsalo 31 ze 34 přítomných zástupců obcí, z toho 27 středočeských. Podepsat podporu odmítli zástupci Strašic, Hrádku a Spáleného Poříčí, všichni z Plzeňského kraje. Vládní koordinátor protiraketové obrany Tomáš Klvaňa nechtěl založení volného svazku měst a obcí komentovat. "Není tam nic věcného, jen známé výpady," sdělil.
"Na pracovním setkání v příštím týdnu v Příbrami chceme formulovat naše požadavky pro zasedání vlády, které bude 5. září ve Spáleném Poříčí," uvedl starosta Příbrami Josef Řihák (ČSSD), který se stal koordinátorem svazku. Podle něj se řada obcí do volného svazku ještě přidá. Řihák, podobně jako starostové Trokavce Jan Neoral (nezávislý) a Jinců Josef Hála (KSČM) připustili, že středeční schůzka s vládním koordinátorem protiraketové obrany Tomášem Klvaňou starosty z Brd rozdělila. Věří ale, že další obce do svazku ještě přistoupí. Sdružení bylo podle Neorala založeno kvůli jednání s vládou. "Nebudeme zvát na naše diskuse s odborníky a politiky pouze šestnáct obcí jako ve středu pan Klvaňa, ale všech více než 45 v okolí újezdu," dodal Řihák.
Setkání s Klvaňou ve Spáleném Poříčí se účastnilo devět ze šestnácti pozvaných starostů, kteří kvitovali studii zdravotních rizik a schůzku označili za posun od emotivního k racionálnímu. Iniciátoři pátečního setkání uvedli, že nesouhlasí s výsledky zdravotní studie zpracované ministerstvem obrany, a zároveň odmítli případné státní kompenzace.
"Podpis do svazku nemohu dát, muselo by to schválit zastupitelstvo," uvedl místostarosta Strašic František Nerad. Podle něj takové sdružení nelze zaregistrovat. Podle Řiháka jde ale o volné sdružení a starostové jsou dostatečně kompetentní lidé k podpisu vstupu do svazku.
"Jestli nechceme vojenské nebezpečí, zlikvidujme v Čechách vojenské újezdy," řekl Nerad. Zopakoval, že jednání s Klvaňou a dalšími jsou důležitá pro to, aby obce z okolí vojenského újezdu mohly získat finanční kompenzace za to, že jsou více než 80 let limitovány tímto prostorem. "Tři sta metrů za cedulí máme vojenský prostor, kam se bez papíru nemůžeme dostat," řekl Nerad. Také starosta Spáleného Poříčí Pavel Čížek uvedl, že se chce účastnit všech schůzek o tom, co se bude v újezdu dít.
"Pan Klvaňa pro nás není partnerem, je to lobbista," zopakovali Neoral i Hála. Chtějí diskutovat jen s ministry, vládou a odborníky. Organizační výbor svazku tvoří starostové Rožmitálu, Jinců, Trokavce a Láz.
Česko podle Řiháka předbíhá rozhodnutí amerického Kongresu i NATO, které si také nechalo zpracovat studii a zatím definitivně neřeklo, zda souhlasí s rozmístěním raket v Polsku a radaru v ČR. "Nechali si zpracovat posouzení politických a vojenských vlivů na Evropu, když se tu rozmístí ten jaderný deštník," dodal Řihák. Zároveň připomněl, že obce musejí hájit názory občanů z referend, anket i veřejných diskuzí.
Šéf sdružení Ne základnám Jan Tamáš řekl, že starostové by měli prosazovat strategické věci, a ne mělnit svůj odpor v odborných diskuzích o zdravotních rizicích plánovaného zařízení. Podle právního experta Greenpeace Janka Rovenského se starostové mohou radaru bránit kromě obtížně prosaditelného referenda i tím, že budou striktně požadovat posouzení vlivu stavby na životní prostředí (EIA). "Pokud EIA proběhne, tak by jim to otevřelo dveře do územních a stavebních řízení," uvedl. V nich by pak mohli vystupovat jako oponenti stavby. O tom, zda se uskuteční EIA, rozhodne ministerstvo životního prostředí.
V sobotu by se ve vojenském újezdu Brdy měl konat pochod proti vybudování radaru USA. Na asi dvanáctikilometrovou trasu se účastníci vydají v 13:00 z obce Jince. Akci chtějí završit diskusí na Záskalské přehradě.
Ilustrační foto: Jan Zátorský
