Stát celoplošně spouští 1. května systém chytré karantény. Ten má u každého nakaženého vytvořit stopu, kde se pohyboval posledních pět dní a kdy se případně potkal s někým na delší dobu než 15 minut. Pokud bude nakažený souhlasit, mobilní operátor sdělí hygienické stanici potřebná data o pohybu (přibližná místa a časy), uvolněna budou i bankovní data o platbě kartou (přesná místa a časy).
Krajská hygienická stanice tak vytvoří tzv. vzpomínkovou mapu míst, na kterých se nakažený pohyboval. V případě, že souhlasit nebude, měl by si nakažený vzpomenout, s kým se potkal přímo při pohovoru s hygienikem. Po pohovoru s hygienikem se poté udělá kvalifikovaný odhad rizikových osob, které půjdou do karantény a budou otestovány. Buď si dojedou samy autem na odběrové místo, nebo k nim přijede odběrový tým domů.
Cílem chytré karantény je v co nejkratším čase zabránit šíření epidemie covid-19 v ČR a uvolňovat plošná opatření, aby se lidé co nejdříve mohli vrátit k normálním životům. Chytrá karanténa také pomůže krajským hygienickým stanicím zrychlit a zpřesnit jejich postupy. Díky využití digitálních technologií bude mnohem jednodušší a přesnější identifikovat lidi, kteří přišli s koronavirem do kontaktu.
Součástí chytré karantény je mobilní aplikace Mapy.cz. Těm, kteří ji používají, umí zaslat upozornění v případě, že jim hrozí zvýšená pravděpodobnost nákazy virem covid-19, a to na základě významného osobního kontaktu s pozitivně testovaným člověkem. Snadněji, efektivněji a rychleji dohledávat lidi, s nimiž v poslední době nakažení přišli do styku a u nichž je vysoké riziko nákazy, má hygienikům pomoci i aplikace pro chytré telefony eRouška. Díky bluetooth technologii si aplikace pamatuje ostatní uživatele eRoušky, které dotyčný člověk potkal.
Systém je podle ministerstva zdravotnictví v souladu se zákonem o ochraně osobních údajů a data budou využita pouze po udělení výslovného souhlasu. Získané údaje o poloze nebudou zneužívány, uvedl úřad.
Jak to funguje v zahraničí
Účinně reagovat na šíření nákazy novým typem koronaviru se pomocí moderních technologií snaží zejména asijské země. K pečlivému dohledávání potenciálně nakažených osob koronavirem přistoupila Jižní Korea, která kromě toho, že na koronavirus testuje na 20 tisících lidí denně, také zpracovává údaje o mobilních telefonech, placení kreditními kartami a další osobní data, která umožňují vypátrat, kde se nakažená osoba pohybovala. Pacienti jsou zde rozděleni do skupin podle stupně závažnosti onemocnění a u lidí, kteří jsou v karanténě, je denně telefonicky zjišťován zdravotní stav a pomocí mobilní aplikace jsou sledování, zda karanténu dodržují.
Rychle a účinně dokázal zareagovat také Tchaj-wan, kde systém sleduje mobilní signál a pokud člověk, který má být v izolaci, opustí domov nebo telefon vypne, upozorní místní úřady. Ty porušovatele vzápětí kontaktují nebo pošlou na jeho adresu kontrolu. Narušitelé karantény mohou dostat obří pokutu.
V Hongkongu monitorují pohyb lidí v karanténě speciální náramky, Thajsko a vietnamská metropole Hanoj kontrolují pohyby lidí pomocí mobilní aplikace. V Singapuru vyvinulo ministerstvo zdravotnictví aplikaci Trace Together, která prostřednictvím bluetooth zaznamenává kontakt s nakaženou osobou na vzdálenost menší než dva metry a k zašifrovaným datům o uživatelích má přístup pouze ministerstvo.
Čínská aplikace Alipay Health Code (svoji verzi má i Tencent) na základě dat určuje, jestli je dotyčný rizikový, nebo ne (např. jestli byli v blízkém kontaktu s nakaženým). Lidem přiděluje barevný kód, který indikuje jejich potenciální rizikovost při šíření nemoci. Aplikace slouží i jako jakási propustka do určitých oblastí či budov.
Polsko vyvinulo aplikaci Domácí karanténa, po jejíž aktivaci jsou občané vyzváni, aby do telefonu nahráli fotku svého obličeje, takzvané selfie, v domácím prostředí, což musí uživatelé pravidelně opakovat. Slovenský parlament schválil v rámci zákona o mimořádných opatřeních 25. března, že hygienici v době pandemie nemoci covid-19 získají od mobilních operátorů údaje o pohybu mobilních telefonů, a to i bez souhlasu jejich majitelů.
Mobilní data k mapování a analýze pohybu obyvatelstva poskytují operátoři úřadům také v Itálii, Rakousku či Německu.
Mobilní aplikaci CovidSafe zpustila nedávno také Austrálie. Aplikace by měla zjistit, zda se dotyčná člověk nenacházel ve vzdálenosti 1,5 metru po dobu 15 minut od nakažené osoby za předpokladu, že dotyčný bude mít aplikaci také staženou. Použití aplikace je bezplatné a dobrovolné.
Mobilní aplikaci sledující kontakt s nakaženým člověkem zavedl také například Izrael, místní soud její používání ale nedávno zamítl s ohledem na ochranu soukromí.
Naopak soud ve Francii dal aplikaci STopCovid nedávno "zelenou". Francouzský úřad CNIL, který dohlíží na ochranu osobních údajů, ale určil několik podmínek, jako je dobrovolnost a možnost zapojení do aplikace pod pseudonymem.
