Nanomateriály na výrobu umělých cév, letadla řízená automaticky, ale třeba i nové metody pro šlechtění máku. To a mnoho dalšího by měly pomoci přinést dotace ve výši sedm a půl miliardy korun, které v příštích šesti letech rozdělí státní Technologická agentura v rámci programu ALFA. První stovky milionů už byly rozděleny mezi více než dvě stě padesát projektů.
"První výzva do veřejné soutěže, jejíž výsledky jsou nyní známy, byla vyhlášena dvacátého čtvrtého března 2010," upřesnila Zuzana Lavičková z kanceláře Technologické agentury. Přihlášeno bylo šest set padesát sedm projektů. "Na základě výsledků hodnocení bylo doporučeno k finanční podpoře dvě stě padesát tři přijatých návrhů projektů, kterým bude v prvním roce řešení souhrnně ve třech podprogramech ALFY rozděleno sedm set osmdesát milionů korun," doplnila.
O svou část z miliard určených pro období mezi rokem 2011 a 2016 se mohou ucházet jak univerzity či ústavy Akademie věd, tak zájemci z řad firem. Škála dotovaných projektů je tedy neuvěřitelně pestrá, od těch, které budou zachraňovat životy, až po ty, co mají například zlepšit kvalitu masa u řezníka.
Třeba České vysoké učení technické v Praze se bude spolu s několika společnostmi, jež se zabývají výrobou zdravotnické techniky, zabývat hledáním a testováním nových materiálů pro povrch umělých kloubů. To by měl výrazně usnadnit přístroj pro tvorbu extrémně tenkých povlaků, který ČVUT získala letos na jaře. Vrstva správného materiálu o tloušťce v řádu nanometrů, tedy miliontin milimetru, může vylepšit umělý kyčelní kloub i součástky automobilových motorů. "Nanovrstvami se pokrývají například umělé kyčelní a kolenní klouby nebo zubní implantáty. Díky tomu povlaku pak tělo implantát lépe snáší," vysvětloval Jan Rybníček z ČVUT.
A to zdaleka není jediný výzkum podpořený z programu ALFA, který by měl zlepšit zdravotní péči. Brněnské Vysoké učení technické a Mendelova univerzita spolu s Výzkumným ústavem pletařským, který se zabývá výrobou zdravotnických textilií, dostanou peníze na vývoj a inovace nových nanomateriálů pro umělé cévy. Další univerzity a podniky chtějí zase s pomocí dotací vylepšit prostředky pro léčbu chronických a akutních ran a prevenci infekcí, Akademie věd bude s firmou BioTest pracovat na modelech pro testování nových léčebných postupů při poškození míchy a Západočeská univerzita v Plzni chce zase vyvinout počítačové systémy pro co nejlepší vyhledávání dárců kostní dřeně.
Autopilot i kvalitnější maso v řeznictví
Řada projektů by měla přinést převratné novinky v dopravě. Vysoké učení technické v Brně a firma Evektor dostanou finance na projekt "chytrého autopilota". VUT s tím má značné zkušenosti. Loni například dokončila vývoj experimentálního bezpilotního letounu VUT 001 Marabu. Brněnská technika se dokonce podílí na mezinárodním projektu osobního letadla, které by bylo levné a dostupné a řízené právě výhradně autopilotem. Zlínská Univerzita Tomáše Bati s firmou Indet Safety Systems zase chtějí zlepšit ochranné prvky v autech a Centrum dopravního výzkumu a podnikem Značky Plzeň chtějí co nejlépe ochránit motocyklisty před účinky případného nárazu do svodidel.
Ovšem díky tomu, že mohly o peníze žádat i soukromé firmy na inovace svých produktů, dotace pomohou zlepšit řadu výrobků, se kterými se běžně setkáváme. Třeba společnosti Agrovýzkum Rapotín aMASOMA si daly za cíl vytvořit technologie pro měření kvality výsekového masa a pro kontrolovaný proces zrání masa. Mezi dalšími projekty je například i hledání nových metod pro šlechtění máku setého nebo hnojiv určených pro výživu vinné révy a k použití v ekologickém zemědělství.
