Stát draze nakupuje státní půdu

Celý Ústecký kraj a Praha. Zhruba tak velkou rozlohu zemědělské půdy prodal od konce 90. let stát. Teď ovšem zjišťuje, že se mu nedostává pozemků na stavbu nových silnic nebo na protipovodňové hráze či poldry.

Pozemky, kde letiště v pražské Ruzyni plánuje stavbu nové přistávací dráhy, nejprve stát relativně levně prodal. A posléze ji tehdejší státní podnik za velké peníze koupil. Ta kauza je sice stará už roky, ale právě teď se ukazuje, o jak aktuální problém jde.

Stát totiž zjistil, že se v minulosti zbavil větší rozlohy půdy, než měl. Že mu nyní chybějí parcely na vlastní rozvojové projekty, třeba na nové silnice nebo protipovodňové hráze či poldry. A že v některých případech - jako u pražského letiště - musí pozemky znovu draze vykupovat. Nemůže je ani vyměnit za jiné.

"Je nedostatek disponibilní půdy pro rozvojové programy státu," konstatoval první náměstek ministra zemědělství Jiří Jirsa. Dodal, že ke státní půdě se v minulosti dostali nejen zemědělští podnikatelé, ale třeba také developeři. "Neodpovídá to veřejnému účelu," poznamenal Jirsa.

Ranvej za čtyři miliardy

Z pozemků, které tehdejší státní Pozemkový fond u pražského letiště prodával, utržila státní pokladna několik milionů korun. O pár let později za ně státní letiště zaplatilo čtyři miliardy korun. Vydělala na tom společnost Penta.

Mezi prodanými a znovu nakoupenými parcelami pro stavbu nové přistávací dráhy je i více než padesátihektarový pozemek, na němž původně hospodařil soukromý zemědělec Jan Hrnčíř. Půdu měl pronajatou, a když na podzim roku 2003 zjistil, že ji Pozemkový fond nabízí k prodeji, za 6,5 milionu korun ji koupil.

Za zhruba dva roky začal být o jeho půdu nebývalý zájem. Přišli za ním lidé z pražského letiště, ale také z investiční skupiny Penta. Farmář si nakonec plácl právě s Pentou, protože mu nabídla pětkrát větší balík peněz. V majetku investiční skupiny ovšem půda pana Hrnčíře, ale i dalších původních drobných majitelů zůstala jen několik let, než všechno koupilo letiště za zmiňované čtyři miliardy korun.

"Hodnotit, proč se tak stalo, je bezpředmětné," odpověděla Maradová na dotaz on-line deníku TÝDEN.CZ. Obecně uvedla pouze to, že při prodeji půdy šlo o politické rozhodnutí. Od konce 90. let se přitom s výjimkou úřednických vlád střídali v čele zemědělského rezortu politici z ČSSD a ODS. Od té doby nikdo nepřiznal, že by pochybil. Všichni včetně představitelů někdejšího Pozemkového fondu jakoukoli vinu popírají. A ani současná ústřední ředitelka Státního pozemkového úřadu Svatava Maradová se ve starých případech už nechce "šťourat". Současný stav, kdy se stát od roku 1999 zbavil rozsáhlých pozemků, bere jako skutečnost, kterou už nezmění.

Zmizela čtrnáctina Česka

Od konce 90. let stát prodal parcely o rozloze jedné čtrnáctiny republiky. Řečí čísel jde o 580 tisíc hektarů. A pro lepší představu: je to zhruba 140 tisíc Václavských náměstí nebo dvě Lucemburska a k tomu ještě Malta, případně čtvrtina Izraele.

Státní pozemkový úřad přitom v současné době spravuje jen zhruba 165 tisíc hektarů, jenže zhruba polovina rozlohy je z různých důvodů blokovaná, například kvůli církevním restitucím. "Volných" je přibližně 84 tisíc hektarů.

Státu se nedostává pozemků nejen na vlastní investice, ale ani na restituce. Nemůže parcely, kde chce třeba stavět silnice, vyměnit za jiné. Jako ve známém případu farmářky Ludmily Havránkové a dálnice D11 u Hradce Králové. Směna pozemků však někdy může být komplikovaná či neuskutečnitelná, protože s ní majitel nemusí souhlasit třeba kvůli tomu, že jsou náhradní parcely příliš daleko.

"Člověku zůstává až rozum stát, jaké pozemky nebo budovy byly převedeny," řekl první náměstek ministra zemědělství Jiří Jirsa. Uvedl, že jeho úřad potřebuje další kanceláře a hodil by se jim dům naproti ministerstvu. Jenže ten byl před pár lety odprodán soukromníkovi.

Do soukromých rukou převedl stát na konci 90. let za několik milionů korun 130 hektarů pozemků u Horoměřic na severním okraji Prahy. Problémy s touto půdou jsou dva: nárok na ni měli premonstráti v rámci restitucí, navíc tudy má vést dálnice Pražského okruhu. Jde o složitou kauzu, kterou už roky řeší soudy. Stát i premonstráti se zatím marně snaží získat pozemky nazpátek.

Podle ústřední ředitelky Státního pozemkového fondu Svatavy Maradové jsou kvůli postupujícím klimatickým změnám jednou z priorit protipovodňová a protierozní opatření, aby vydatné deště nezpůsobovaly miliardové škody. Opět se ovšem naráží na problém s tím, že státu chybějí pozemky. "Velmi se komplikuje uskutečnění těchto opatření," konstatovala ředitelka Maradová.

Státní pozemková rezerva

Minimální strategická rezerva státní zemědělské půdy by podle navrhované novely měla činit 50 tisíc hektarů, přičemž Státní pozemkový úřad ji podle předlohy "bude udržovat a doplňovat nákupem, směnou a využíváním předkupního práva".

Situaci by měla aspoň z části napravit novela zákona o půdě a Státním pozemkovém úřadu, kterou by v květnu měla dostat vláda. Podle Maradové je jedním z hlavních cílů předlohy vytvořit strategickou rezervu půdy pro rozvojové programy státu. "Pokud se máme chovat hospodárně, jsme povinni vytvářet rezervu," řekla. "Se zemědělskou půdou musíme nakládat obezřetně."

Kolik peněz na nákup vhodných pozemků stát vyčlení, zatím ministerstvo zemědělství ani pozemkový úřad nesdělily. V žádném případě to nebude levné, majitelům nahrává i to, že stát razantně zvýšil platby za výkup potřebných pozemků například pod plánovanými dálnicemi. Vlastníci teď mohou dostat v určitých případech až šestnáctinásobek odhadní ceny oproti dřívějšímu dvojnásobku.

Předloha rovněž počítá s tím, že stát už nebude poskytovat obcím zdarma pozemky na bytovou výstavbu, což náměstek Jirsa zdůvodnil i machinacemi s parcelami. Napříště budou zdarma jen pozemky na veřejně prospěšné stavby či zeleň, za parcely na stavby na bydlení budou muset radnice platit.

Náměstek ministra zemědělství Jiří Jirsa připomněl, že v Praze by mohlo vzniknout nové bydlení až pro 800 tisíc lidí, pokud by se zastavovaly proluky mezi domy. Jenže hlavní město se v minulých dvaceti letech spíše rozrostlo do šířky.

Bouřlivá diskuse

Ministerstvo zemědělství počítá s tím, že by novela mohla být schválena a účinná zhruba za rok. Jenže napřed ji musí schválit vláda a posléze parlament.

Vzhledem ke zkušenosti s nedávným projednáváním zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, k němuž poslanci a senátoři vznesli desítky připomínek, lze podobný průběh očekávat rovněž u novely zákona o půdě a o Státním pozemkovém úřadu. "Předpokládáme, že diskuse bude bouřlivá," poznamenal první náměstek ministra zemědělství Jiří Jirsa.