Blíží se soumrak lejster - úřady zřejmě brzy začnou komunikovat s firmami výhradně přes internet. A to i s těmi, které web odmítají. Také už se nepůjde tak snadno vyhýbat úředním obsílkám. Citlivé informace ze všech státních institucí se ale budou shromažďovat na jednom místě. To je vize české digitální byrokracie.
Legislativní rada vlády měla ve svém čtvrtečním programu mimo jiné napsáno: zákon o elektronických komunikacích. Známější je jeho marketingový název eGovernment Act. Rada, posuzující právní kvalitu vládních textů, nakonec návrh po několikahodinové diskuzi schválila. Pokud projde i parlamentem a podepíše jej prezident, způsobí v Česku malou revoluci - skončí nadvláda lejster, neboť elektronický dokument bude mít rázem stejnou váhu jako ten papírový.
DÁLE ČTĚTE: Jak internet ušetří lidem cestu na úřady
Zdánlivá maličkost by měla zásadně snížit byrokracii, lidé už nebudou muset pobíhat mezi úřady s naditými složkami a škemrat o razítka a audience u úředníků. Naprostá většina komunikace by se totiž měla odehrávat ve virtuálním světě, a to i mezi institucemi samými.
"Původně se počítalo s tím, že to začne fungovat v roce 2009. Jestli se to opravdu stihne, teď nelze s jistotou říct. Nejpozději v lednu 2010 se to ale rozjede,“ říká vrchní ředitel sekce informatiky na ministerstvu vnitra Jindřich Kolář. S variantou, že by eGovernment Act neprošel sněmovnou, vláda nepočítá - je to prý v podstatě technická, tedy politicky nikterak citlivá záležitost.
Zajímavostí může být, že za elektronizací státní správy v podstatě stojí ODS blízký think tank eStat.cz. Ať už prostřednictvím jeho bývalého člena, dnes náměstka ministra vnitra Zdeňka Zajíčka nebo Dalibora Veřmiřovského, jenž si z pravicového spolku odskočil "zlikvidovat" ministerstvo informatiky.
Schránka do každé rodiny
Pilíře digitální státní správy |
Centrální místo služeb - server, v němž se budou shromažďovat data čtyř veřejných registrů, tedy v podstatě všechny relevantní údaje, které stát má o svých občanech. CMS bude vybudováno na zelené louce, zatím je jeho předchůdce umístěn v centrále Telefóniky O2. |
"Není správné, aby stát nutil paušálně všechny, že musí mít datové schránky. Co když se někdo internetu záměrně vyhýbá, nebo k němu prostě nemá přístup?" nesouhlasí s normou Libor Neumann z IT společnosti Anect, která připravovala několik projektů také pro českou administrativu. Jako příklad hodný následování proto uvádí Rakousko, které zvolilo cestu dobrovolnosti.
Jenže specialisté od ministra vnitra Ivana Langera nechtějí o Rakousku ani slyšet. Dobrovolnost se jim tam prý vymstila, k bezpapírovému styku se připojilo mnohem méně podnikatelů, než se původně plánovalo.
Dobrá, a co běžní lidé, ti také dostanou povinně schránku? Alespoň zatím ne, budou si moct zvolit, jak chtějí s byrokracií jednat. Mohutný zájem, minimálně v počátku, nelze ovšem očekávat: lidé by se automaticky připravili o možnost vyhýbat se převzetím soudních obsílek a jiným trikům. Konečně vybírat si budou i živnostníci, avšak s tím rozdílem, že když se upíší na stranu jedniček a nul, už se nebudou moct vrátit ke klasické papírové variantě.
V područí kolosu
Ivan Langer už několikrát dostál pověsti politika, který velmi pečlivě dbá na image. Jeho specialistou jsou barevné trendy brožurky a komiksovými logy opatřené projekty. Jako v případě Egona stojícího za eGovernmentem.
Dle Langerovy příručky jsou chlapíkovým mozkem čtyři základní registry čili ohromné databáze, v nichž se budou shromažďovat data z celé státní správy - mimo jiné údaje z matrik, sociálních úřadů a pojišťoven, vše o nemovitostech a takzvané územní identifikaci či registr práv a povinností. To všechno bude uloženo na jednom místě.
Oním velkým bratrem bude Centrální místo služeb (CMS), jakýsi klíčový megaserver. Jeho menší, zatím ne zcela vyvinutý sourozenec už existuje - starají se o něj zaměstnanci telefonního operátora Telefónica O2; je totiž uložen v ústředí telekomunikačního gigantu, jemuž z mnoha smluv se státem plynou miliardové příjmy.
"Že by se tím stát dostal do područí soukromé firmy, nehrozí," odmítá spekulace Langerův náměstek Zdeněk Zajíček. Připouští však, že to nepůsobí nejlépe, když citlivé celonárodní údaje leží na serverech soukromníka. I proto se během jara rozjede výběrové řízení a vláda nechá jeho vítěze vybudovat "na zelené louce" svůj vlastní CMS. Bude to stát několik stovek milionů korun.
Drahý internet
Konečně aby mohly instituce dobře fungovat v digitální éře, potřebují kvalitní připojení k internetu. Od toho Langer prosadil Komunikační infrastrukturu veřejné správy 2007 (KIVS) - v kostce se dá říct, že všechna ministerstva a velké státní úřady se loni v létě povinně připojily do společné datové sítě. Hlavním poskytovatelem služeb je, nepřekvapivě, opět Telefónica 02.
Ročně stát zaplatí za datové a hlasové služby zhruba 1,9 miliardy korun. V plánu Komunikační infrastruktury veřejné správy, jejž přichystali podřízení exministryně informatiky Dany Bérové a který Langer zastavil, se počítalo s jednou miliardou - do projektu ovšem nebyly zahrnuty zdaleka všechny státní úřady.
DÁLE ČTĚTE: Stát platí za internet dvakrát víc než živnostníci
Ilustrační foto: Profimedia, Petra Mášová
